Od našeho posledního rozhovoru nastala  v Německu výrazná změna, objevily se tu atentáty či jiné nebezpečné incidenty s imigranty. Ten poslední před pár hodinami v Ansbachu, který spáchal sebevražedný atentátník původem ze Sýrie. Zarážející je, že to byl problémový a už před rokem odmítnutý žadatel o azyl, přesto v Německu zůstal. Co na tohle říkáte?

Říkám si, jak je tohle možné? Už rok měl být pryč, a přesto v Německu je a udělá něco tak šíleného. Je to prostě špatná politika. Politikové to nezvládají, přecenili svoje síly. Nedokážou kontrolovat, registrovat a evidovat běžence. Když nedostane azyl, tak se někde schová. A když ho nenajdou, nemůžou ho odsunout. Je to beznadějné. Tohle se vše dalo čekat. Statisíce lidí nebyly registrovány hned na počátku, takže nemáme vůbec potuchy, kdo sem přišel.

A v tak velkém množství lidí se dá předpokládat, že se vyskytne i několik velice problémových jedinců...

To se dalo čekat a všichni normálně myslící lidé to tušili a věděli. Jediný, kdo měl klapky na uších, očích a puse byli „slavní“ němečtí politikové. 

Původně se sebevražedný atentátník chtěl odpálit na hudebním festivalu, kam se nedostal. To by byl masakr. To abyste se báli chodit na akce, kde se sejde více lidí...

Ano. Ale podle mě je to chtěné a cílené. Aby se lidé báli, nikam nechodili, měli strach. 

Předtím vraždil mladý původem Íránec v Mnichově. Co říkáte na v některých médiích zdůrazňování faktu, že to byl psychicky narušený jedinec, a nikoli islamista. Ostatně i u toho útočníka v Nice se psalo, že měl psychické problémy a byl to zamindrákovaný jedinec. Což je samozřejmě asi pravda, ale není to bagatelizování podstaty problému? 

Přesně tak. Najde se jakýkoliv argument, aby nebylo možno říci tu naprosto tristní skutečnost, že jsou to muslimové. Politikové, kteří dovolili, že Německo je zaplavené běženci, ať už těmi slušnými, nebo těmi druhými, museli počítat s tím, že s nimi přijdou problémy. Islám je náboženství, které se nepřizpůsobí. Politikové selhali, otevřeli hranice a teď neví, co s tím. Nikdy však nepřipustí, že to nebylo dobře. Budou tvrdit, že byl psychicky zdeptaný, že měl trauma z toho, že nedostal azyl. Nikdo z nich neřekne – ano, to jsou lidé, kteří k nám přišli a neměli tu co dělat, a my máme teď problém. Normální člověk aby se bál vyjít na ulici. Kdyby nepřišli uprchlíci, kdyby nebyla špatná politika, tak tohle nemuselo být. Většina normálních Němců si myslí, že by měli být současní němečtí politikové kvůli tomu, co provedli, souzeni za vlastizradu, za zrazení svých občanů a své vlasti.

V Německu přerozdělují migranty podle kvót, kdy každé město jich musí vzít nějaký počet. Neozývají se někde proti tomu místní?

Určitě. Tady v Sasku je to skoro všude, demonstrace jsou skoro denně v různých městech. Problém je, že se mnozí lidé na ně bojí chodit. Pokud ale bude přibývat těchto šílených útoků, je možné, že se Němci probudí i v západním Německu. Až jim budou bouchat baráky pod prdelí.  

Jak to teď vypadá s podporou a popularitou kancléřky, podobné excesy jí asi neprospívají?

Všude čtu, jak je podporovaná, jak jí Němci věří. Osobně neznám ani jednoho takového. Ale to jsou média, která jsou zmasážovaná a zmasírovaná určitým směrem.

Takže média jsou na straně kancléřky?

Samozřejmě. To je tuhá totalita. Média jsou ovlivňovaná naprosto šíleně. Je to vypilované k geniální dokonalosti.

Kancléřka Merkelová prohlásila: Zvládneme to...

Ano, to řekla. Bořek stavitel to říkal taky. Je to její slavná věta, která už snad nemůže vzbudit ani úsměv.

Myslíte, že to Německo nezvládne?

To se nedá zvládnout. Nikdo si ani nedokáže představit, co nás čeká. Kdybych teď vyjmenovala, co se může stát, tak si někdo řekne – ona je bláznivá. Ale za rok řekne, měla pravdu.

Tak nám to řekněte, co očekáváte?

Migranti se nepřizpůsobí, budou frustrovaní. Některým, když je sem lákali, bylo řečeno, že dostanou baráky a auta. Minimum z nich bude pracovat. Ostatní budou dělat problémy. Někteří se obrátí na cestu zločinu. Najdou se i magoři, kteří se budou odpalovat. Německo bude destabilizované. Až to bude bouchat všude možně, normální Němec se tak naštve, že to vezme šmahem. A i ti slušní cizinci, co tady jsme, se s tím svezeme. Vyhození budou všichni. Počítám s tím, že můžu být hozena do stejného pytle jako ostatní. To se může stát a podle mě se i stane. Němcům trpělivost dojde. Jsou dlouho klidní, je jich jen strašně málo, kdo jdou protestovat na ulici. Ale až trpělivost přeteče, potom to bude strašně zlé.

Když se průběžně nevypouští pára, tak to pak může jít od extrému k extrému...

Ano. V Německu je cizinců už strašně moc. Když jen vezmete mrtvé v Mnichově a jejich národnosti, kolik z nich byli opravdoví Němci? Byli tam Albánci, Turci. To je přesně ono. Německo i před uprchlickou krizí bylo přecizincováno. A teď k tomu přišlo spousta dalších. Až to bouchne, odneseme to i my, slušní cizinci. Invaze migrantů bude mít nedozírné následky. Německo to zvládnout nemůže. Je spousta teorií, že Merkelová ví, co dělá. Ona je inteligentní, tak hloupý a zaslepený nemůže být žádný politik. Podle mě musí i vidět, co nastane.

Naznačujete tedy, že ji někdo řídí?

Ano. Určitě. Bojím se, že to může časem negativně ovlivnit i nás, Českou republiku. Jsme sousední stát. A v Německu čekám, že za pár roků budou západní Němci utíkat do východního Německa. Už to i částečně vidím.

Stále jezdíte každé pondělí do Drážďan na demonstrace Pegidy?

Už ne. 13. června už mi nedovolili vystoupit. Prý jsou mé projevy příliš dlouhé. Pravý důvod vidím jinde. Měla jsem velký úspěch. Mluvila jsem bez papíru a lidi mě milovali. Třeba včera za mnou přijeli lidi až z Durynska a musela jsem se jim podepsat. A jezdí za mnou velká spousta lidí a říkají – vy jste nám ukázala, jak se to má dělat. Někteří lidé v organizačním výboru to nevydýchali. 6. února byla na nábřeží Labe v Drážďanech obrovská akce Pegidy, kde bylo třicet tisíc lidí. Mluvila jsem jako poslední. Jsem sebekritická, ale ten den jsem měla opravdu velký úspěch. Těch třicet tisíc lidí tam řvalo, nakonec se mnou i zpívali. Skandovali, křičeli si o přídavek, moje řeč je přivedla do varu. To se nikdy nikomu v Pegidě nestalo. Nezapomenu na to do konce svého života. Stála jsem dojatá na pódiu a pamatuji si, jak mi problesklo hlavou – a tohle ti někdo nezapomene. Na moje slova nakonec došlo.