Co jako občanský demokrat říkáte na výzvu spolku Milion chvilek pro demokracii, aby se opozice spojila?

Tvrdím stále jedno a to samé, že z hlediska spolku Milion chvilek, který netvrdí, že jde do politiky a je politickou stranou, je to výzva pochopitelná. Zároveň ale obtížně realizovatelná, protože některé opoziční strany přeci jen mají dost rozdílné názory. My bychom raději integrovali pravicové voliče jako občanská demokratická strana než integrovat strany, což považuji téměř za nemožné.

Tento návrh ale ze strany spolku Milion chvilek padl a nyní je pod palbou kritiky.

Jde o občanskou iniciativu a je třeba názory vyslovovat. Zbytek nechť hodnotí ostatní účastníci veřejného života. Nejde jen o demonstrující a organizátory, ale i ostatní voliče, kteří vždy nemusí souhlasit se vším, co bývá na demonstracích řečeno. Tam se sjednocuje odpor proti současné polokomunistické vládě, která se nechová vždy úplně v souladu se zvyklostmi demokracie. Viz minulé hlasování o daňovém balíčku, to byl bezprecedentní krok. Sjednocující je tedy odpor, pozitivní řešení se hledají vždy složitěji, ale názory musejí zaznívat.

Kromě názoru ale zaznělo na demonstraci ultimátum směrem k premiérovi Andreji Babišovi s tím, že pokud nebude reagovat, budou znovu svolány další demonstrace…

Ať se nám to líbí, nebo ne, tak jsem rád, že stále máme a budeme mít svobodné volby. V demokracii a budoucím směřování země by měly svobodné volby rozhodovat. Na druhou stranu jsem rád, že tento tlak zaznívá a občané cítí, že vše není v pořádku. Jde spíše o otázku na premiéra, zda se Agrofertu zbaví. Personální otázky jsou plně v jeho kompetenci. Je to názor, kterým by se premiér měl vážně zabývat, protože je relevantní – alespoň v části zbavit se Agrofertu a mediální divize. Co se týká personálních věcí, neodvážím se hodnotit.

Faktem zůstává, že za posledních třicet let nikdo nedostal do ulici tolik lidí, jako tomu bylo letos. Jak to?

Je to proto, že premiér je stále více byznysmen než politik. A byznys se dělá jinak než politika. Dělá se ostřeji, drsněji. Myslím, že na to nejsou občané zvyklí, a dokonce podle mne nejde o úplně správný přístup k politice. Politika má být konsenzuální. Vládní hnutí ANO to bere jako: vítěz bere vše. To se ukázalo už v minulosti, že není správně – například zrušení druhého pilíře důchodového systému. Markantní to bylo i na zdravotnických poplatcích, které podle mě byly v pořádku, ale protože byly zavedeny bez širšího konsenzu a byly předmětem boje, tak byly zrušeny. Politika má být konsenzuální, a nikoliv válcovací.

Stane se nakonec z Milionu chvilek politický subjekt, nebo jaký je váš tip na jeho směřování?

Já vůbec nevím. Překvapil mě počet lidí na demonstraci. Ale nemyslím, že by mohl vzniknout dlouhodobě úspěšnější koncept, protože těch názorových proudů je tam strašně moc a obávám se, že vtěsnat je do politického subjektu by byl problém. Nově vzniklé strany se nejdříve dvakrát třikrát rozštěpily, než vzniklo něco stabilního. Tomu, že by vznikl jeden silný subjekt, příliš nevěřím.