Spadl vám kámen ze srdce jako vládnímu zmocněnci i pro Moravskoslezský kraj? Domníváte se, že reorganizace Ostravsko-karvinských dolů, kterou schválili věřitelé, je tím správným krokem do budoucna v této kontroverzní kauze? Nebude na tom tratit stát, tedy jinými slovy daňoví poplatníci? A skutečně hrozila Moravskoslezskému kraji při konkurzu a okamžitém uzavření dolů sociální krize? 

Reorganizace znamená, že útlum dolů může být pozvolný a řízený, což je pro region určitě šetrnější cestou. Společnost OKD, která zaměstnává zhruba 12 tisíc lidí, bude dál těžit, zaměstnávat lidi a dávat práci dodavatelským firmám. Všichni budou mít časový prostor, aby se přeorientovali, připravili na nové uplatnění, našli si nové zakázky a podobně. Také pro stát a státní pokladnu by měla být reorganizace příznivější než konkurz. Žádná výhra to ale není. Bezpečné a sociálně přijatelné ukončení těžby bude stát miliardy korun. Stále se musím pozastavovat nad tím, že prosperující podnik je vytunelovaný a my jsme tomu nedokázali zabránit.

Jak by měla vlastně nyní probíhat zmíněná reorganizace? Kdo vlastně zaplatí postupný útlum šachet včetně nutných ekologických opatření a většinou i roční odstupné, které má tisíce horníků zakotveno v tzv. sociálním programu či v kolektivních smlouvách? Bude to stát, jenž se už zavázal „nalít“ do OKD 700 milionů korun při schválení reorganizace? Na kolik by vlastně mohl útlum hornictví na Ostravsku přijít Českou republiku?

Manažeři OKD musí sestavit do tří měsíců reorganizační plán, který bude životaschopný. Zatím je na stole jen základní princip a ten počítá s tím, že porostou ceny uhlí a že pomůže stát, případně nějaký investor. A to vše je nejisté. Samy OKD prostřednictvím ředitele Ekmarka potvrdily, že budou potřebovat další peníze. Teď je aktuální hlavně důl Paskov a víme, že OKD nemají peníze na odchodné pro zaměstnance tohoto dolu. Tato otázka bude muset být vyřešena v krátkém čase nějakým kompromisem. Neříká se mi to snadno, ale také odbory a zaměstnanci budou zřejmě muset ustoupit od svých požadavků. Kolik bude muset dát stát na útlum šachet, bude záviset na kondici OKD, které mají tuto povinnost ze zákona. Je potřeba si však uvědomit realitu. Útlum ostravských šachet stál dosud 35 miliard korun. Největší část, zhruba 20 miliard, tvoří sociálně-zdravotní náklady. Technická likvidace a zahlazování následků hornické činnosti stály 10 miliard.

Policie v současné době prošetřuje i možnosti, že bývalí majitelé vyváděli neoprávněně z OKD desítky miliard korun. Pocházíte z podnikatelského prostředí Moravskoslezského kraje, a jste tedy o těchto názorech dobře informovaný. Jaké je vaše osobní stanovisko na tuto záležitost, mohlo k tomu skutečně docházet? Co si vůbec myslíte v této souvislosti o Zdeňku Bakalovi, jednom z bývalých rozhodujících vlastníků Ostravsko-karvinských dolů?

Mrzí mě, že původem český podnikatel stojí za krachem strategicky, ekonomicky i sociálně významného podniku. A ještě víc mě mrzí, že jsme tomu nedokázali zabránit. Doufám, že policie a soudy vnesou do všeho jasno a že budou viníci spravedlivě potrestáni, i když na konec OKD a černouhelného hornictví v ČR už to zřejmě nebude mít vliv.

Kdo vůbec zaplatí za OKD horentní dluhy vůči například polské dopravní společnosti AWT? Dluhy na povinných odvodech pro zaměstnance bude zřejmě stát sanovat, tedy je zřejmě smaže… Budeme tomu tak?

Věřitelé dostanou jen to, co OKD získá svou činností nebo prodejem svého majetku respektive, co na ně zbude po uhrazení nákladů na těžbu a útlum. Pro věřitele vyjde konkurz a reorganizace téměř nastejno, nedostanou v podstatě nic. V lepším případě, který však závisí na růstu cen uhlí, dostanou 2,5 procenta, jak oznámilo vedení OKD věřitelům. Ale zásadní je pro věřitele, že těžba bude pokračovat a firmy budou mít dál zakázky a práci pro své zaměstnance ještě na několik let. To se vlastně potvrdilo při hlasování u soudu, kdy proti reorganizaci hlasoval jen jeden věřitel. Drtivá většina chtěla, aby OKD pokračovalo v těžbě, i když ví, že dluhy jim nezaplatí.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák ve svých veřejných prohlášeních několikrát zmínil, že prvním krokem k alespoň částečnému ozdravění OKD je co nejrychlejší uzavření ztrátových šachet, v prvé řadě Paskova, poté asi i dolů Lazy a Darkov. Souhlasil byste s tímto opatřením? A co se pak stane s těmi tisíci zaměstnanci bez práce? Dostanou tu státem slibovanou osmitisícovou podporu po dobu tří let? Budou na to připravené úřady práce?

Všichni vědí, že těžba černého uhlí už není výnosná a doly se utlumují nebo krachují v celé Evropě. Základním principem podnikání je, že tvoříte zisk. Pokud tomu tak dlouhodobě není a nenajde se nějaký vyšší zájem, proč by mělo být ztrátové podnikání dál provozováno, je logické, že musí skončit. Pokud se vláda neobává, že zdejší černé uhlí bude České republice chybět, a nemá zájem ho dotovat, je konec těžby na Ostravsku neodvratný. Osobně mě to mrzí, protože tento region vyrostl na těžbě a hutnictví, ale věřím, že zdejší pracovití lidé si s tím poradí. Naším společným úkolem teď je nastavit jasný plán, harmonogram, kompetence a úkoly s cílem minimalizovat negativní dopady.

Někteří politikové, a to i z Ostravska, nesouhlasí s nalitím zmíněných 700 milionů do OKD ani s dalšími výdaji na útlum hornictví, pokud se nejedná o nutná ekologická opatření. Argumentují tím, že v případě většinového zániku textilního a sklářského průmyslu koncem devadesátých let se to také nedělo. Upozorňují, že podobné nároky jako horníci by potom mohli mít i jiní zaměstnanci z průmyslových podniků při krachu svých firem, například oceláři. Co na to říci?    

Těmto argumentům rozumím a také chápu, že obyvatelům zvláště jiných regionů připadají naše snahy zachraňovat těžbu uhlí nesmyslné. Ale myslím si, že dopady na region mohou být a budou tak velké, že nemůžeme nečinně stát opodál a čekat, že si s tím poradí trh sám. Také jsem zastáncem názoru, že si tento region zaslouží pomoc státu, protože desítky let byl tahounem českého hospodářství. Hornictví je tak specifický obor, že firmy a lidé se nemohou rychle a bez problémů přeorientovat na jiné zaměření, což u jiných firem jde. Co se týče ocelářů, věřím, že české ocelářství má stabilnější pozici. A přestože také musí bojovat se spoustou problémů, krachy ocelářských firem nehrozí, pokud si dokážeme ochránit trh před dovozem levné čínské oceli.

Současný insolvenční správce OKD Lee Louda odmítl požadavky jejich majitelů na vyrovnání dluhů ve výši 10 miliard za vydání dluhopisů v Citibank, z čehož vznikne s největší pravděpodobností soudní spor, který se bude táhnout více let. Co si vůbec myslet o tomto „pomyslném“ dluhu?  

Ano, tato pohledávka vyvolává velké pochybnosti. Další postup je v rukou právníků. Očekávám, že soudní spory se potáhnou několik let, ale věřím, že se ukáže pravda a vyvodí se z toho důsledky.