Byla bezpečnostní situace klidná v bavorských městech a městečkách i na vánočních trzích a na přelomu roku? V médiích jsme viděli, jak se saská strana, především Lipsko a Drážďany, velmi snažily ukázat českému návštěvníkovi, že je tam bezpečno. A bavorská strana to kupodivu nijak nezdůrazňovala…

I v bavorských velkých městech je bezpečno. Probíhají tam neustálé kontroly, přítomnost policistů je zvýšená. Samozřejmě, že se nedá vše uhlídat, ale nevidím tu žádné ohrožení. To bychom ostatně nemohli nikam. Nevidím, že by bylo nějak zvýšené bezpečnostní riziko. Já tady také žiji a musím říci, že uprchlíků vedle mne je hodně, chodí na integrační programy, jsou zde ubytováni a opravdu se integrují poměrně dobře. Nepřipadám si tedy nijak ohrožená. Vánoční trhy probíhaly jako dříve. A i když na ně také občas uprchlíci chodili a dívali se, nepřipadá mi to tam jiné než dříve.

Dnes se už nedělá velká informační „masáž“ o vánočních trzích, protože sem do Bavorska opravdu Češi jezdí, takže tu lokální propagaci dělají třeba naše informační střediska.

Sousední Bavorsko se, tak jako u nás, v některých, zvláště pak příhraničních oblastech vylidňuje. Dá se říci, že především mládí táhne velkoměsto…

Je snaha vylepšit situaci, aby odliv lidí do aglomerací nebyl tak velký. Takže v rámci toho zvyšovat kvalitu života, nezapomenout na kulturu, aby kvalita života v česko-bavorském pohraničí byla kvalitativně lepší. Snažíme se o to, aby tam zůstaly školy a školky. Problémem je, že nemovitosti skupují Češi a využívají je jen o víkendech. To znamená, že tam ty peníze zas nezůstávají. A zase začarovaný kruh – nepracují tam lidé, neposílají tam děti do školy, takže se roztáčí kolotoč vylidňování.

Rádi bychom, aby ti, kteří studují v Regensburgu, Pasově, Landshutu nebo Mnichově, se zas do pohraničí vrátili. A tím by se tam udrželi kvalifikovaní lidé. Velká aglomerace bude nabízet větší kulturní a sportovní vyžití, ale bydlení je tam zas drahé.

Starší generace byla vychovávána v angličtině a němčině, ale dnes je nabídka jazyků podstatně větší. Nezapomíná se na němčinu, která se stává možná až okrajovým jazykem?

Děti se dnes učí španělsky, italsky, ale na sousední jazyky se poněkud zapomíná a němčina je podceňována. Došlo k úpadku výuky němčiny. A z druhé strany se snažíme, aby se nezapomnělo ani na češtinu. Je to logické, díky blízkým česko-bavorským kontaktům.

Zdá se, že Německo je dnes v Česku méně populární. Trochu jiné je to asi u česko-bavorských vztahů.

Jak stoupá počet návštěvníků z Německa v Čechách, tak je to stejné i v Německu a samozřejmě v Bavorsku. Také ubytovací zařízení zaznamenávají nárůst. Vzhledem k růstu ekonomiky v ČR si čeští občané mohou dovolit lepší aktivity v Německu. Také přes 20 let je tu velké množství lidí, kteří zde pracují. Dochází i ke slučování rodin a k integraci na obou stranách. Samozřejmě, větší procento lidí jde do Německa, konkrétně do Bavorska.

Ty nižší náklady, to je sporné. Když tam bydlíte, zjistíte, že nejde jen o levnější nákupy, ale dražší je tam třeba školství nebo návštěva u zubaře a rovněž pojistky. Podstatné je, aby tu nebyla jazyková bariéra a aby se lidé sami rozhodli, na které straně hranice chtějí bydlet. Samozřejmě, že řada lidí se třeba vrátí z Německa zpět do Čech a jejich pracovní zkušenosti jsou tady pak velmi užitečné.

Nehledá si Německo v ČR manuální profese, které tu ale ani sami nemáme?

Zase se dostáváme k jazykové bariéře. Jako je to například s Ukrajinci v ČR, tak v Německu, respektive Bavorsku, také Češi neobsazují manažerské pozice. Není to o nekvalitních lidech, ale často je to o jazykové bariéře. Samozřejmě, že pro lidi z Východu je práce v Německu lukrativní. Ale již se obsazují i lepší pozice, a to díky také zvýšené minimální mzdě. České pracovníky, kteří tam pracují už léta, oceňují v Bavorsku stejně jako ty své. Takže toto se srovnává. Když tam někdo pracuje deset patnáct let, třeba v restauracích nebo hotelích, a když i odvádí stejnou práci jako Bavorák, tak ten německý zaměstnavatel je i stejně ohodnotí. To se tedy vyrovnává.

Co se týká bezpečnostní situace: Uvedla jste, že návštěvnost Čechů v Bavorsku stále roste. Týká se to i míst, které jsou u rakouských, respektive rakousko-německých hranic, jako jsou například termální lázně Bad Griesbach či Bad Füssing? Když v létě procházeli migranti po dálnici z Lince na Pasov, nebylo to jistě nijak příjemné…

Návštěvnost těchto lázní, včetně i třeba Bad Bimbachu, stále roste. Jsou víkendy, kdy cestovní kanceláře odváží 4 až 10 autobusů na tato místa. I o svátcích zde dominuje český turista. Češi se tam chovají velice dobře, jsou vážení zákazníci a bezpečnost je tu na prvním místě a nejsou zde jakékoliv problémy.

Když jste připravovali tento bavorsko-český projekt a informační kanceláře, nebyl problém v tom, že se nyní, v době krajských voleb, měnila krajská garnitura?

Naopak, nadále kontinuálně spolupracujeme. Bývalý pan hejtman Šlajs byl nedávno v Bavorsku a přislíbil, že spolupráce bude i nadále pokračovat, a myslím si, že i nový hejtman Bernard bude v tomto pokračovat a jsem přesvědčena, že i rozšiřovat.