Nedávno došlo k útoku na vánoční trhy v Berlíně. Zemřelo dvanáct lidí, protože do nich opět najel terorista kamionem. Evropa nad oběťmi stále truchlí, ale s praktickými kroky či činy je to horší. Jaké by měly být, aby se podobným zvrhlostem zabránilo?

Vlády členských zemí EU by měly převzít kontrolu nad hranicemi svých zemí, protože EU jako celek není ani po dvou letech trvání migrační krize schopna účinně kontrolovat vnější hranice. Volnost pohybu osob uvnitř EU se tak obrátila proti členským zemím. „Balkánská“ trasa sice byla díky pomoci zemí Visegrádské čtyřky Makedonii, Srbsku a Bulharsku zastavena, ale námořní trasa Libye–Itálie funguje nerušeně dál a nikdo z vedení EU si toho nevšímá. Než se vedoucí představitelé EU proberou ze svého snu o multikulturalismu a potřebnosti migrantů, bude počet obětí z řad občanů členských zemí EU ještě nějaký čas narůstat.

Záleží na tom, jak vysoká bude mez trpělivosti občanů v jednotlivých zemích, kde k těmto útokům opakovaně dochází. Jedenadvacátého prosince 2016 ostatně bavorský ministr financí prohlásil pro noviny Die Welt, cituji: „Minulý rok jsme ztratili kontrolu nad svými hranicemi, teď začínáme ztrácet kontrolu nad ulicemi a náměstími. Jestliže jsme vykázali padesát odmítnutých azylantů, není to žádné masové vracení, protože tu máme statisíce odmítnutých. Potřebujeme proto rozsáhlejší plán nuceného odchodu. Dnes jde o ochranu vlasti.“ Zdá se, že alespoň jeden z politiků si začíná rozsah problému uvědomovat.

Jaké jsou podle vás důvody podobných atentátníků.?Jde o nenávist ke křesťanům alias křižákům či káfirům alias nevěřícím, anebo mají útočníci i nějaké dlouhodobější psychické problémy, třeba jako Olga Hepnarová, která v Praze v roce 1973 úmyslně náklaďákem zabila osm lidí?

Ke všem teroristickým útokům v EU za poslední dva roky se přihlásily organizace propagující takzvaný džihád, tedy svatou válku proti nevěřícím a odpadlíkům od té jediné správné víry, radikální formy sunnitského islámu. Teroristé sami sebe prohlašují za vojáky buď takzvaného Islámského státu nebo al-Káidy či dalších podobných skupin bojujících ve světě, například v Sýrii, Afghánistánu, Nigérii a tak dál.

Měli bychom si konečně přiznat, že jsme ve válce, kde nejde o suroviny nebo území, ale jsme ve válce, kde jde o zničení našich hodnot, naší euroatlantické civilizace. Tím, že elity na západ od hranic Visegrádské čtyřky rezignovaly na kontrolu svých hranic a umožnily nekontrolovanou invazi téměř dvou milionů převážně muslimů do západní části EU, vytvořily podmínky pro boj islámských bojovníků uvnitř EU.

Srovnávat tyto bojovníky s Olgou Hepnarovou nelze. Oni jsou fanatici víry, ona byla psychicky nemocná osoba.

Německo má hranice s Českem. Do jaké míry lze předpokládat, že se – i když je v Česku uprchlíků z muslimských zemí zatím pomálu – násilí přesune i k nám?

Dokud u nás nevznikne ucelená muslimská komunita, která by teroristům mohla poskytovat potřebné zázemí, tak je nebezpečí teroristického útoku malé, i když akci takzvaného „vlka samotáře“ nelze nikdy vyloučit.

Dokonce jsem slyšel předpověď, že by po potření Daesh určitý subjekt jako Islámský stát mohl vzniknout přímo na území Evropy. Co vy na to?

Domnívám se, že zatím v EU neexistují podmínky pro vznik takzvaného Islámského státu, zatím nevidím možnost, že by teroristé mohli kontrolovat nějaký souvislý pás území tak, jako je tomu nyní v oblasti Iráku a Sýrie. Na druhou stranu již v EU existují části velkých městských aglomerací, kde je uplatňováno právo šaría. Jedná se o takzvané „no-go zóny“, o kterých se již občas zmiňují i západoevropská média.

Nedávno byl zabit v Turecku ruský velvyslanec. Komu je taková vražda prospěšná?

Takzvaný Islámský stát se již mnohokrát nechal slyšet, že se pomstí všem, kteří proti němu bojují. Útok a vražda ruského velvyslance v Turecku je pomstou za pomoc Syřanům v boji proti islámským radikálům. Chtějí tím ukázat, že mohou bez problémů napadnout představitele ruského státu. Totéž se může stát velvyslancům každého ze států koalice, která bojuje proti takzvanému Islámskému státu při osvobozování iráckého Mosulu. Ve stejný den, kdy byl zavražděn ruský velvyslanec, byla slyšet rovněž v Ankaře střelba v okolí ambasády USA. Tyto události mohou oslabit pozici Turecka, protože není schopno ochránit diplomatickou komunitu a to je špatně.