Covid v Česku sice v posledních dnech slábne, ale návrat k normálnímu životu lze asi čekat až s razantním proočkováním, které je nyní jen necelých 12 procent populace. Co nám po něm ve společnosti zůstane za jizvy a rozdělení?
Jizvou, a to velmi hlubokou, zůstane poznání, že náš stát je v klíčových směrech nefunkční, že nemá vybudované instituce, o které by se v krizových situacích, jako je covid, mohla vláda a Parlament opřít, a které také respektuje. Ve zdravotní oblasti mám na mysli neexistenci analogu německého ústavu Roberta Kocha, který hraje při zvládání covidu v Německu klíčovou roli a o jehož expertizu se německý stát opírá.
Náš Státní zdravotní ústav má sice velmi podobné poslání jako Institut Roberta Kocha, ale při zvládání covidu u nás hrál podružnou roli. Nikoliv ovšem vlastní vinou, ale proto, že tato i předchozí vlády si neuvědomovaly, jak důležitou roli taková instituce hraje a po personální a finanční stránce ji dlouhodobě řádně nebudovaly. V květnu 2020, po první vlně covidu, působilo na Ministerstvu zdravotnictví sedm odborných pracovních skupin pro boj s covidem:

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník