Jak se podle vás proměnila česká společnost za posledních devět měsíců, co žije s koronavirem?

Na podzim se už bohužel situace proměnila. Mám pocit, že na jaře drtivá většina lidí táhla za jeden provaz, zatímco teď se šířilo hodně dezinformací, řada lidí nebyla ochotna dodržovat opatření a podobně. Přitom je to paradoxní. Zatím co na jaře se s demografickou křivkou nic nestalo, nyní je to zcela viditelné. V říjnu bohužel v České republice umíralo nejvíce lidí za posledních deset let.

Nyní vychází zatím neoficiální zprávy, že počty úmrtí v některých dnech na začátku listopadu přesáhly 600 za den – normálně umírá přibližně 250 až 300 lidí, což by bylo nejvíce v historii samostatné České republiky. Tolik lidí denně nezemřelo ani při epidemii chřipky v roce 1995. Všem, co zpochybňují závažnost situace, vřele doporučuji podívat se na „Počet zemřelých – časové řady“ na web Českého statistického úřadu.

Na jaře jste varoval před podzimním růstem cen potravin, z velké části i kvůli krizi v zemědělství, které koronavirus rovněž poznamenal. Naplnila se vaše slova? Jak to vidíte nyní?

Bohužel ano. Ten nárůst cen potravin pociťujeme všichni. Když se podíváme na meziroční inflaci, tak například v roce 2015 to bylo kolem 0,5 procenta. Nyní to vypadá na růst o přibližně 3,5 procenta. Ale například ovoce je až o čtvrtinu dražší jak vloni.

Upozorňoval jste rovněž, že Evropa není dostatečně soběstačná. Učinili politici za posledního půl roku nějaký krok správným směrem?

Obávám se, že ne. Různé třeba farmářské trhy se omezují, tudíž se regionální potraviny prodávají méně. Víte, já jsem zastánce některých opatření, ale vláda to chytla za blbý konec. Měla udělat na čtrnáct dní, tři týdny totální lockdown, zavřít továrny, vše co šlo. Tahle se omezení protáhla na šest týdnů a nejvíc biti na nich jsou malí živnostníci, farmáři a tak.

„Pandemie ukázala, že s českou společností to není tak zlé a většina lidí si pomáhala. Ženy šily roušky, studenti chodili roznášet jídlo, někdo zase šel dobrovolně pomáhat do nemocnice nebo domovů pro seniory. Ano, pak tu byla skupina lidí, kteří nejenže nepomohli, ale začali šířit i různé konspirační teorie nebo se na situaci pokusili vydělat,“ řekl jste mi minule. Nakolik jsou vaše slova platná i v druhé vlně koronaviru?

Bohužel o to více. Co jsem zaregistroval při druhé vlně, byla totální neúcta ke zdravotníkům. Oni v nemocnicích padali na hubu a byla tu část lidí, která tvrdila, že pandemie je byznys nemoc a podobně. Jak už jsem řekl výše, stačí se podívat na statistiky Českého statistického úřadu, ještě lépe, až se objeví statistiky za listopad. Obávám se, že tam budou čísla přesahující čtyři tisíce úmrtí za týden. Na stranu druhou samozřejmě spousta lidí chytila věc za dobrý konec a vím, že třeba u nás v Kolíně se přihlásilo asi sto dobrovolníků do nemocnice, ze kterých nemocnice vybrala asi 60. Bavil jsem se s panem ředitelem a hlásili se třeba i bývalé sestry, co jsou v důchodu. Ty nemocnice odmítla, protože patří do rizikové skupiny a setkání s virem by pro ně mohlo mít fatální následky. Ale přihlásili se i studenti nebo ti, co byli kvůli omezením bez práce.