Státní zástupce Šaroch navrhuje podle Deníku N zastavit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, protože změnil právní názor. A strhla se velká bouře reakcí. Z jedné strany, že jde o velkou výjimku, která se v praxi často nestává, Babiš stále opakuje, že vše je kampaň, opozice tvrdí, že se jedná o ohrožení právního státu a občané nebudou věřit, že by to u normálního člověka dopadlo stejně... Co vy na to všechno?

Já z principu důvěřuji státu a státnímu zastupitelství, protože rozhodnutí státního zástupce není konečné a ještě bude posuzováno ještě dalšími státními zástupci. To, jestli jeden státní zástupce změnil, nebo nezměnil názor, je sice důležité, ale stejně je důležité, jaký byl finální verdikt, slovo rozhodujícího státního zastupitelství o tom, proč řízení zastavit. To respektuji a respektovat budu, protože důvěřuji v tomto případu státu. Nejsem schopen posoudit a neznám spis, takže nemohu soudit dopředu. Podstatný je obsah spisu a předpokládám, že rozhodnutí uvidí další státní zástupci, takže počkáme na finální rozhodnutí.

Statní orgán rozhoduje. Kdysi bylo zastaveno trestní stíhání ve věci Jiřího Čunka a všichni to respektovali, tak je potřeba to respektovat ve všech případech. Tak to je. Věřím, že nejde o jediný názor jednoho státního zástupce a přemýšlí nad tím více lidí, a že nakonec bude vše správně posouzeno.

Nikdo z nás nemůže hodnotit, co je ve spisu, protože ho neznáme. Jak ale hodnotit komunikaci vyšetřujících a dozorujících orgánů s veřejností, na což se také snáší kritika?

Podle mne je naprosto v pořádku, protože jde o přípravné řízení neveřejné a informace se sdělují pouze účastníkům nebo orgánům činným v trestním řízení. Jestli účastníci informují veřejnost, je jejich věc.

Bude to mít vliv na další demonstrace organizované spolkem Milion chvilek? Využijí toho?

Samozřejmě, že ano. To, že státní zástupce nekomunikuje a nesděluje veřejnosti, co je ve spisu, je v pořádku. Počkáme na pravomocné rozhodnutí. Z druhé strany je zcela v pořádku, že se lidé v otevřené demokratické společnosti vyjadřují k čemukoliv. I k tomu, k čemu mají i jen emocionální nebo politický postoj. Ale státní zastupitelství a soud musí udržet svoji nezávislost, nestrannost a nehledět na to, co se děje, jaký tlak přichází z té či oné strany. To by nemělo ovlivnit žádný stát.

Před třicet lety se cinkalo za spravedlnost, nezávislost justice, stejná práva pro všechny. Jak na tom tedy jsme? I v souvislosti s tím, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová i premiér Andrej Babiš otevřeně veřejnosti tvrdí, že si lze v České republice objednat trestní stíhání?

Před třiceti lety to bylo jinak, protože justice byla ovládána mimo jiné jednou politickou stranou, a to byla Komunistická strana Československa. Státní zástupci a soudci byli schvalování vyšším stranickým orgánem jedné politické strany. Za těch třicet let jsme se dostali daleko, protože dnes je možné se proti jakémukoliv rozhodnutí a zásahu státního orgánu či veřejné moci obrátit k nezávislému soudu.

Proti tomu musí být justice obrněná. Lidsky řečeno: téměř všichni, proti kterým je vedeno nějaké správní nebo trestní řízení, mají pocit, že se to děje nespravedlivě. A hájí se způsobem, který sámi uznají za vhodné. To je svobodné právo každého. Samozřejmě za předpokladu, že předseda vlády, ministr spravedlnosti, prezident republiky... všichni mají důvěru ve stát a vytvářejí takovou situaci, aby stát důvěru měl. Justice se ale musí obrnit a musí být schopná nepřihlížet tomu, co se děje kolem, a měřit všem stejným metrem. Spoléhám na to, že to justice zvládne.