Na online konferenci ruského Valdajsého diskusního klubu jste uvedl, že odstranění sochy maršála Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6 je pokusem revidovat výsledky druhé světové války a že se jedná o „projev boje za změnu geopolitických výsledků druhé světové války“. Proč si to myslíte?

V tomto případě socha maršála Koněva, ale i jiné památníky sovětských generálů či památníky padlých sovětských vojáků trvale připomínají, že od fašismu a hrozby národního zničení nás osvobodil Sovětský svaz, právní předchůdce současného Ruska. Dokud památníky stojí, je daleko těžší proměnit současný prostor těchto objektů na nástupní prostor proti současnému Rusku.

Zároveň bývají památníky místem shromažďování odpůrců směřování proti Rusku. Odstranění památníků bývá často prvním krokem ve vytváření nástupního prostoru proti Rusku. Následuje vytváření určité formy americké vojenské přítomnosti či přítomnosti sil Severoatlantické aliance. Po skončení druhé světové války náš středoevropský prostor takovou roli neplnil.

Kdo je oním hybatelem, který si přeje výsledky druhé světové války revidovat? A jakým směrem by tato revize měla jít?

Hybatelem jsou Spojené státy, respektive kolektivně Západ. Rusko je totiž jedinou zemí, která by mohla tyto státy v případě války ohrozit, a ve spojení s Čínou i porazit. Revize by měla maximálně možně připravit nástupní prostor využitelný proti Rusku. V té souvislosti bych připomenul pokus starý několik let, vybudovat v Česku americký radar a spolu s tím i raketová sila v Polsku. Tehdy se říkalo, že údajně na obranu proti Íránu. Byla to tragikomická výmluva. Na Slovensku již známe doslova úpornou snahu Spojených států o vybudování letišť („rekonstrukci“), která by byla použitelná pro americká vojenská letadla. Zatím se jim to ovšem pro odpor ze strany Slováků nedaří.