Jak se, podle vás, bude vzpomínat na rok 2020?

Ani tak nebudeme vzpomínat na rok 2020, jako na množství těch, kteří nás tento rok opustili.

Jsme v pořádku, všechno funguje, nic se neděje, myslela si většina západního světa 31. 12. 2019. Pak přišel otřes v podobě covidu-19. Bude rok 2021 bližší tomu ,,normálnímu“ roku 2019, nebo se už do minulosti nevrátíme?

Příroda nám ukázala, že lidstvo je tu historicky krátkou dobu a nelze vyloučit ani konec jeho existence. Nic nového pod sluncem. Války, morové rány, španělská chřipka a nyní pandemie covidu-19. Kdyby nebylo covidu, o to více by se ve světě válčilo. Moje odpověď zní: Lidstvo se ze svých chyb nepoučilo a nikdy nepoučí. Asi v sobě máme geny, které toto ponaučení vylučují.

Hovoří se o zásadních změnách v ekonomice, někteří mluví o „deglobalizaci“, o větší orientaci na regionální vazby v ekonomice. Myslíte si, že je to prospěšné?

Větší orientace v ekonomice na regionální vazby by musela souviset s větším národním uvědoměním. Nedostatek uvědomění je relikt z minulosti daný nedostupností zahraničního zboží na trhu.

Souvisí s tím například i otázka „potravinové soběstačnosti“, ve které jste se jako poslanec angažoval. Jak se daří prosazovat návrhy k jejímu zajištění?

Potravinová soběstačnost má v dnešní době svou logiku. Spousta našich zemědělců by ji uvítalo, ale zatím nemá patřičnou odezvu ani u našich občanů, ani u politiků. Moje snaha byla motivována nadcházející hospodářskou krizí, ale zároveň jsem si uvědomoval vliv nadnárodních řetězců. A vývoj mi dává za pravdu. Politici uznale pokyvují, ale zákon o potravinách dále odsunují.