Pane doktore, říkáte, že se střídá stále to samé: NATO, omikron, Putin. Které téma bude, podle vás, převažovat v příštím týdnu?

Staré rčení praví: Všechny dobré věci jsou tři. Proto žádná z nich nebude mít absolutní prioritu. Budou se střídat jako ráno, poledne a večer.

Berlín pošle ukrajinské armádě pět tisíc přileb a také potvrdil peníze na stavbu polní nemocnice. Zbraně poskytnout odmítá. Jak čtete postoj Berlína?

Obézní Berlín se snaží udělat špagát. Na západě za oceánem kancléř Olaf a ministryně Annalena absolvovali přijímací zkoušku ve Washingtonu a musí teď plnit domácí úkoly, jestliže se chtějí udržet na výsluní podmíněné moci. Na výsluní hrozí Olafovi nebezpečí, že nebude mít dost sil uhájit svoji pravdu. Podobně jako hrdina bulharského filmu z roku 1977 – Sluneční úder. Pro mladé čtenáře uvádím, že film byl uveden v roce 1978 na 21. ročníku MFF v Karlových Varech a získal Cenu Rudého práva. Pro Annalenu výsluní představuje možnost dostat se do galerie politických hvězd. Ty nám ukazují cestu do moderního pravěku lemovanou „zeleným údělem“, možná i ropovodem plněným vodkou, a ne plynem (jak vtipkovala paní Nuland) a podobnými inovacemi. Z dějepisu víme, že bylo období nazývající se matriarchát. To je forma společnosti, kde vládne žena. Tenkrát to byla matka, v naší době to bude rodič číslo 1 nebo jiné. Postaru se žít nedá.

Na Dálném východě, v ČLR, hrozí jiné nebezpečí. Jaké? Kdyby čínské komunisty opustil rozum během oslav čínského nového roku, který začíná 1. února, a rozhodli by se bojovat s omikronem tak, jak s ním bojují SRN a jinde na Západě, snížil by se hospodářský výkon ČLR na polovinu, v české kotlině na desetinu, přičemž nevím, o kolik by se zmenšil objem CO2 a tím by se urychlila cesta k vysněnému cíli, popsaném ve Velkém resetu.