Po volbách v Bělorusku, které podle oficiálních čísel vyhrál dosavadní prezident Alexandr Lukašenko s 80 procenty hlasů, se konají rozsáhlé protesty. Jak opozice, tak obyvatelé s takovým výsledkem nesouhlasí a považují hlasy za zfalšované. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská raději opustila zemi. Za jak pravděpodobný ten výsledek voleb považujete vy?

Samozřejmě že pravděpodobně docházelo k nějakému falšování. Některé nejen informace, ale i záběry z volebních místností a okolí ukazují, že se dělo něco nestandardního. Přesto si myslím, že i kdyby Lukašenko nepodváděl, stejně by přeci jen vyhrál. Možná by nevyhrál o tolik, možná těsně, ale pravděpodobně by vyhrál. Ten problém totiž spočívá v tom, že velká města jsou mnohem revolučnější a jsou více nakloněná prodemokratickým změnám, ale venkov je vždy konzervativnější a tam by asi Lukašenko pravděpodobně získával poměrně hodně hlasů.

My se nedozvíme, jaké byly skutečné výsledky voleb, ale Lukašenko podle mě přehnal veškerá opatření jen proto, aby měl jisté vítězství ve volbách, které jsou pro něj v této době velmi významné. Jsou významné proto, že se mění vnitřní pocit společnosti právě ve velkých centrech, že je třeba společnost demokratizovat, a Lukašenko je tím posledním diktátorem v Evropě, jak se velmi často říká. Bělorusko bohužel promarnilo další šanci, jak změnit tento režim, který tam řadu let existuje, ale na druhou stranu myslím, že celá společnost ještě stále není připravena, aby Lukašenka odstranila.

Tedy tvrzení opozice z řad hlavní protikandidátky Svjatlany Cichanouské, že by jinak získala třeba 70 procent hlasů, nepovažujete za pravděpodobné?

Musím říci a můj osobní odhad je, že ona a její tým má odhad jiný. Ale já vycházím ze zkušeností, které máme mimochodem i my z doby, kdy u nás takové volby probíhaly, a také později. Takže nevím, do jaké míry by došlo k tomu, že by zvítězila s výsledkem 70 procent nad prezidentem Lukašenkem. Považuji to za přehnané očekávání.

Bylo by velmi férové, kdyby Lukašenko za prvé ukázal všechny výsledky tak, jak ve skutečnosti proběhly, což nikdy v životě neudělá – a to je bohužel momentálně naše slabina, a za druhé, kdyby připustil k průběhu voleb nezávislé pozorovatele. A mohl to být kdokoliv, například týmy delegované z Organizace spojených národů, abychom eliminovali evropské západní státy, kterým Lukašenko nedůvěřuje. Ale to neudělal a zvyšuje tak podezření, že volby jsou výrazně zfalšované. Myslím, že poměr je zfalšován, ale nejsem si jist, že kdyby volby proběhly normálně, zda by musel prohrát, jak říká jeho opozice.

Vítěz voleb se také nechal slyšet, že Česká republika může mít vliv na demonstrace, které v zemi probíhají. A že docházelo ze strany Česka k pomoci s organizací a k instrukcím. Týdeník Respekt napsal, že za obviněním České republiky může stát Rusko. Co si o tom myslíte?

Vždy se bude hledat někdo, kdo zapříčinil, že následkem voleb docházelo k násilným demonstracím a kdo se snažil ovlivňovat výsledky voleb v neprospěch Lukašenka. Myslím, že je to příběh, který měl za cíl ukázat na někoho jiného. Na Česko, Polsko a Velkou Británii, jak říkají.

Tehdejší Československo mohlo pro spoustu prodemokraticky orientovaných sil působit jako příklad, který byl velmi dobře znám. Československo sametovou revolucí skutečně ukázalo světu, jak se dá tento diktátorský, nedemokratický režim svrhnout a pokračovat vcelku konstruktivně v prodemokratických změnách až do té demokratické společnosti, kterou, věřím, že dnes jsme.

Ano, pokud někdo použije příklady Československa, jak by se mohlo postupovat v Bělorusku, pak si Lukašenko může myslet, že Češi jsou za těmi prodemokratickými silami, které mu znepříjemnily život. Ale nemyslím, že by to mělo být řízeno z úrovně států, ani zdaleka ne, to je zkrátka hloupost.

Kvůli tomu, co se v Bělorusku děje, hrozí USA i Evropská unie sankcemi. Nakolik by do této situace měl Západ, případně Evropská unie v tomto smyslu zasáhnout?