Nesou si Spojené státy historicky své problémy s rasismem, pokud jde o Afroameričany?
Především je dobré rozumět tomu, že fakticky neexistuje něco, jako historická vina, která by mohla být v tomto případě vytažena. Když se podíváme do současnosti, jak se mluví o tom, že policisté a zvláště bílí policisté jednají násilně a neoprávněně vůči černým podezřelým, tak třeba statistika, kterou teď nedávnou vytáhl The Wall Street Journal, ukazuje, že je 19krát vyšší pravděpodobnost, že černý podezřelý zabije policistu, než že policista zabije při zatýkání černého podezřelého. To znamená, že celá věc je naprosto nedůvodná.
Když se podíváme do historie, v zásadě vidíme totéž. Spojené státy byly založeny v době, kdy svět byl plný arabských obchodníků s otroky a všude, kde jste se usadila, vám nabízeli otroky. První osady Spojených států byly totálně nekoordinované, takže nebylo možné zabránit, aby se otroci dováželi. Druhá věc, o níž se dnes nemluví, je, že v prvním období byli také bílí otroci, vesměs Irové. Byly i případy, kdy černoch vlastnil bílé otroky či otrokyně. V dalších případech černoši vlastnili černé otroky. Napadá mě kuriózní příběh z roku 1830, kdy žena černoška získala svobodu, vydělala si nějaké peníze, koupila svého manžela, takže spolu žili jako manželé, on se opil, zmlátil ji a ona jej znovu prodala na plantáž. Ale to ukazuje poměry oné doby. Otroctví byla nepřijatelná instituce, ale jednak v tom jela nepatná menšina lidí, a navíc v tom jeli bílí i černí.
Abychom měli srovnání, co se dělo v 19. století u nás. Pražský Čelední řád, což je zákoník práce z roku 1865 – po válce Severu proti Jihu, reguluje, jakým způsobem mají zaměstnavatelé bít zaměstnance v Praze. Mužského čeledína můžete bít holí, zatímco služku jenom metlou. Ten svět byl opravdu jiný než teď, a byl všude na světě jiný než teď. Je absolutně absurdní na něj dávat současná měřítka.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová