Do další fáze boje za zelenější a uhlíkově neutrální svět vstupuje Evropská unie. Na jednání hlav států a předsedů vlád zemí EU přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že celoevropské zavedení uhlíkové daně je nutným řešením. Co si o této nutnosti myslíte a jaké důsledky to uvalení společné uhlíkové daně může mít?

Znamená to, že si někdo nepřeje, aby se ekonomiky po covidu vzpamatovaly. Snažit se uprostřed hospodářské recese ekonomiku ještě víc zadupat do země, je něco, co nemá oporu ani ve Friedmanyovi, ani v Keynesovi. Taková ekonomická teorie prostě neexistuje. Bohužel, tady se bavíme o hnutí, které covidovou ekonomickou krizi s jejími lockdowny a domácím vězením pro miliony lidí vidí jako radostnou a inspirativní událost pro planetu. V Davosu světoví potentáti diskutují dokonce o „globálním resetu“, abychom takhle žili i po covidu. Princ Charles se radoval: „Máme jedinečnou příležitost z této krize vytěžit něco dobrého – tento šok může lidi učinit přístupnějším k vizi velkých změn... Máme příležitost, jakou jsme nikdy neměli a možná už nikdy znovu mít nebudeme“.

V Evropské unii funguje systém obchodování s emisními povolenkami už od roku 2005, zatím se však omezuje jen na oblast energií, průmyslu a letectví. Šéfka Evropské komise se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což podporuje také německá kancléřka Angela Merkelová. Může zvýšení cen benzínu i nemovitostí vyvolané zavedením uhlíkové daně nějak podstatně ovlivnit dostupnost bydlení či mobilitu, i když Von der Leyenová ujišťuje, že daň by měla být nejdříve nižší a postupně by se navyšovala?