Jak se jako člen Výboru pro zemědělství Evropského parlamentu díváte na konflikt mezi ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) a Agrární komorou ČR?

Agrární komora a Zemědělský svaz rozhodně mají proč se bouřit.

Lidovecký ministr Nekula nechal přesunout podstatnou část tzv. „evropských dotací“ na tzv. „první hektary“ a nechal zastropovat dotace pro větší zemědělské podniky. Tím sebral peníze podnikům, které vytvářejí naprostou většinu zemědělské produkce v ČR a převedl prostředky do podniků, které produkují málo nebo nic. Velké podniky mají prakticky veškerou živočišnou výrobu, protože chovat zvířata v malém je ekonomicky neefektivní.

Pan ministr tak urychluje likvidaci českého zemědělství. Podniky, které se držely tak tak nad vodou, se utopí v dluzích.

Tento záměr ale podporuje Asociace soukromého zemědělství. Jaký to má smysl?

Lidovci mají voliče tam, kde jsou drobní zemědělci. Tak dostanou zaplaceno z veřejného rozpočtu, aby dál volili KDU-ČSL. Asociace soukromého zemědělství sdružuje některé drobné zemědělce. Zaplaceno dostanou i ti, kteří jen sklízejí seno pro svoje jezdecké koně. Jsou tak z veřejných prostředků podporováni ve své soukromé zálibě. 

Jako by to nestačilo, na skutečné zemědělce se hrne řada dalších pohrom. Je to rychlé zdražování veškerých vstupů, je to tzv. „Strategie z pole na vidličku“ a spousta dalších nesmyslů v Zeleném údělu (Green Deal), které naše současná vláda tak nadšeně podporuje. Všechny povedou ke snížení zemědělské produkce v celé Evropské unii a nejhůře dopadne východní Evropa včetně ČR.

Proč právě my?

Zkusím to vysvětlit na současné „krizi vepřového“. Když se „africký mor prasat“ dostal do Číny, vedlo to k úhynu a k vybití stamiliónů prasat. Mnoho evropských producentů budovalo nové obrovské vepříny pro vývoz do Číny. Jenže nikdo nepočítal s tím, že se Čína s africkým morem prasat vyrovná tak rychle. Tím vznikl obrovský přebytek na trhu a samozřejmě došlo k pádu cen. Západní producenti budou chtít prodat co nejvíce, kde se dá, ale všechno neprodají na nových trzích na Filipínách, ve Vietnamu, v Koreji a jinde.

Západoevropští producenti dostávají dotace na produkci vepřového několikrát vyšší než v ČR. A také dostávají dotace na vývoz a za každý kilometr, čím dále vyvezou, tím více vydělají. Proto jim naše podniky mohly těžko konkurovat a menší podniky zanikly. Soběstačnost ČR ve vepřovém klesla na 38 %, ale tam se nezastaví, protože obchodní řetězce budou dovážet vepřové ze Západu.

Padnou další producenti. Západní výrobci budou mít ztráty a budou odškodněni z „evropských peněz“, ale naši zaniklí producenti nedostanou nic. Tak to dopadlo s ranou zeleninou, s vínem a s dalšími komoditami.

Ve „Společné zemědělské politice“ jsme si prý rovni, ale Západ si je mnohem rovnější. Likvidací produkce u nás si rozšiřují odbytiště.

Už se ví, jaké budou dopady Zeleného údělu (Green Deal)?

Zelený úděl podle různých dopadových studií povede k poklesu zemědělské produkce celkově o 12 až 25 %. Samozřejmě u různých komodit různě. Nejhůř dopadne živočišná výroba a tzv. citlivé komodity náročné na práci. O přibližně stejné procento poklesnou příjmy zemědělců a o přibližně stejné procento narostou dovozy ze zemí mimo EU, kde se náročnými požadavky eurokratů nemusejí zabývat. Proto se to zřejmě celé dělá. O cenách rozhodují obchodní řetězce, a ty určitě zlevňovat nebudou. Naopak, česká konkurence už na trhu nebude překážet.

Současně se vesele žvaní o záchraně planety a o důležitosti potravinové bezpečnosti. Likvidace deštných pralesů, aby bylo kde pěstovat geneticky upravenou sóju na výkrm vepřů ve Španělsku, a pak je vozit přes celou Evropu, to je další výsledek Zeleného údělu. Ono se to děje už teď, ale Zelený úděl to ještě podstatně zhorší. Obchodníky, kteří na tom vydělávají, rozvrat zemědělství a venkova vůbec nezajímá. Proto Evropská komise tak prosazuje smlouvy jako tu s Mercosurem (sdružení velkých jihoamerických států). Zlikviduje většinu živočišné výroby dovozem masa zvířat krmených antibiotiky, hormony a plodinami plnými pesticidů.

Ale pan ministr Nekula prioritně podporuje majitele půdy, kteří nic neprodukují. Samozřejmě s pětikoalicí za zády. Pana ministra Nekulu vůbec neznám.

Naproti tomu jeho nový náměstek je pro mne nezapomenutelný. Pirát Radek Holomčík se jako poslanec Parlamentu ČR postavil proti zvýšení potravinové soběstačnosti ČR cestou tlaku na řetězce, aby postupně nahradily dovozy za dumpingové ceny naši domácí produkci. Místo toho jako pomoc zemědělcům navrhl snížení administrativy a poradenství ve vztahu k životnímu prostředí a poučení o nových technologických postupech. Doporučil docílit, aby „byli silní spotřebitelé, kteří by si dokázali za kvalitu připlatit“. To by prý rád dosáhl snížením zdanění práce, aby „spotřebitel mohl investovat do nákupu potravin“. Tento génius se nedostal do Poslanecké sněmovny, tak bude moci svými moudry posilovat Ministerstvo zemědělství.