Co bude po Kuberovi? Profesor Gerloch vysvětluje i dvojí pozici Havlíčka. Sloučení?

22.01.2020 19:19 | Zprávy

ROZHOVOR Profesor Aleš Gerloch vzpomíná na zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, vysvětluje, proč u nás neplatí nástupnická pravidla jako v Americe a jak bude řešen problém volby nového předsedy a nového senátora. Dále se po právní stránce vyjadřuje i k situaci na Ministerstvu dopravy, které je po pondělním odvolání Vladimíra Kremlíka aktuálně bez ministra. Komentuje především to, jakou roli má v celé této věci sehrát prezident republiky a zda nehrozí další zbytečné průtahy, jako tomu bylo například v případě jmenování ministra kultury v loňském roce.

Co bude po Kuberovi? Profesor Gerloch vysvětluje i dvojí pozici Havlíčka. Sloučení?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch

Pane profesore, v pondělí ČR zasáhla smutná zpráva, která výrazně přesahuje pouze hranice uzavřeného politického světa. Zemřel totiž jeden z nejoblíbenějších českých politiků, předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Říkalo a říká se o něm, že svou bezprostředností a svým humorem dokázal politiku poněkud polidštit, že dokázal s lidmi komunikovat. Vy jste se s ním znal osobně, pokud vím…

Ano, byli jsme v dlouhodobém kontaktu a to, co jste říkal, tak platí a můžu to potvrdit. Jaroslav Kubera, byť nebyl vzděláním právník, působil totiž svého času jako předseda ústavně-právního výboru Senátu, takže tam jsme se vídali velmi často, ale i později při různých příležitostech, zejména nejrůznějších odborných aktivitách. Z mého pohledu představoval a ztělesňoval především osobitý přístup k mnoha otázkám našeho společenského života, což bylo nesporně velice cenné.

Už několik hodin po úmrtí Jaroslava Kubery začala média čile spekulovat o jeho možném nástupci, i když samotný Senát tuto otázku ponechal zatím zcela otevřenou. Jak to vnímáte vy z toho lidského hlediska?

Tak samozřejmě že by tu měl být ten čas na hodnocení přínosu toho člověka, což také Senát zjevně pochopil, na straně druhé je potřeba v dohledné době vyřešit problém nástupce Jaroslava Kubery. Ale myslím si, že přestože jde o jednu z nejvýznamnějších ústavních funkcí, tak to skutečně není potřeba nějak uspěchat.

Pane profesore, bylo by to patrně jednodušší, pokud bychom mohli postupovat například v duchu amerického právního vzoru, kde by se automatickým nástupcem stal první místopředseda (v tomto případě Jiří Růžička)…

Ano, to máte rozhodně pravdu. Americká ústava zná tento mechanismus přechodu funkcí v tom chronologickém pořadí. Nicméně v Česku nemáme tuto úpravu, například u nás neexistuje viceprezident a orgány jako Sněmovna či Senát si své nejvyšší zástupce volí samy, takže tady ten princip nástupnictví prostě nefunguje.

Kdy se domníváte, že by měla proběhnout volba nového předsedy, protože Senát to na své včerejší schůzi nestanovil?

Tak podle těch indicií, které zatím existují, předpokládám, že by k tomu mělo dojít někdy začátkem února.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

4:40 Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

VIDLÁKŮV TÝDEN Může Babiš oproti Fialovi zásadně otočit kormidlem a změnit směřování naší země? Podl…