Za téměř 80 let své existence si podnik prošel přerodem od čistě těžební organizace po společnost, která nyní pro stát zajišťuje nápravu škod na životním prostředí po těžbách nerostných surovin a také rozvíjí území po průmyslové činnosti. Za posledních pár let zvládlo DIAMO řadu úkolů, vyplývajících nejen z jeho činnosti, ale především vyplývajících z úkolů stanovených vládou. O transformační cestě podniku a úspěších nejen za poslední roky hovoří ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar.

V posledních letech slýcháme o vašem podniku z různých koutů republiky při různých příležitostech. Čím si to vysvětlujete?

Za prvé je to místní příslušnost k lokalitám, které spravujeme doslova na celém území České republiky. Za druhé je to rozsah řešené problematiky – od těžební, resp. posttěžební činnosti, sanace území postižených těžbou, revitalizace krajiny, radiační ochrany, ochrany nerostných surovin, průzkumných geologických prací až po přebírání utlumovaných částí těžebních organizací či organizací, pro které se DIAMO stalo nástupnickou organizací, a v neposlední řadě i zajištění báňské záchranné služby. Díky tomuto našemu širokému portfoliu se tak dá říci, že jako státní podnik máme co nabídnout a daří se nám plnit právě celospolečenskou úlohu . A díky tomu, že si s danými úkoly dokážeme poradit a plníme je, jsme pak i více vidět. Nicméně je zde i řada akcí, které přitahují pozornost svou složitostí i případnými komplikacemi. A i když takové akce trvají dlouho, jsme na dobré cestě je zvládnout v souladu s legislativou.

Technologie neutralizace zbytkových technologických roztoků v NDS 6, Stráž pod Ralskem. Autor: Diamo

Jaký máte největší rozsah sanačních prací na jednom místě?

Rozhodně je to sanace území postiženého chemickou těžbou uranu, která probíhala na ložisku ve Stráži pod Ralskem v Libereckém kraji. Až do devadesátých let minulého století se uran chemicky loužil z podzemí tím, že se do podzemí vtláčel roztok kyseliny sírové a kyseliny dusičné, které uran vyloužily, a následně se uran jako roztok vyčerpal z podzemí a v technologickém procesu se oddělil a vysušil na uranový koncentrát. I po ukončení těžby tak v podzemí zůstaly miliony tun kontaminantů, které postupně odstraňujeme. Jen pro představu, hovoříme o ploše cca 27 km² zasaženého podzemí. Naštěstí stát prostřednictvím svých vlád vnímá tuto zátěž, která by bez zásahu ohrožovala podzemní zdroje pitných vod i na vodu vázané ekosystémy, jako závažnou, zasluhující maximální pozornost. Díky tomu se nám podařilo vybudovat síť moderních sanačních technologií, kterými kontaminované roztoky čerpáme a čistíme na takové limity, které již pro životní prostředí neznamenají zátěž. V letošním roce jsme dosáhli významného milníku v odstranění kontaminace, a to vyvedení 2milionté tuny kontaminantů z podzemí. Sanace  je dlouhodobý a technologicky náročný proces, ale výsledky jsou již nyní vidět, důležité tak pro nás je zachování kontinuity tohoto procesu.

Budova Neutralizační a dekontaminační stanice NDS 10, Stráž pod Ralskem. Autor: Diamo

Jaké další uranové zátěže se Vám daří zvládat?

Aktuálně finišujeme se sanačními pracemi na odkalištích v Mydlovarech, kde v rámci jednotlivých etap provádíme jednak jejich sanaci a po ukončení sanačních prací pokračujeme s překrytím a uzavřením odkališť rekultivační vrstvou, kterou následně osejeme či osadíme. Sanace na ploše 221 ha máme v plánu dokončit v roce 2024, pak už zbývá jen méně náročná technická a biologická rekultivace.

Dalším pozůstatkem uranové těžební činnosti jsou odvaly, kterých máme nejvíce na Příbramsku, kde jsme dlouho řešili, zda je ponechat jako prvek, který se za dlouhá desetiletí stal součástí krajiny, či zda je možné je nějak využít. A cestu, jak snížit zátěž na životní prostředí a zároveň využít to, co máme, se nám nakonec podařilo nalézt. Vybrané odvaly jsme tak začali po vytřídění využívat jako zdroj kameniva, některé zůstanou ve stávající podobě se sukcesní vegetací. Dle mého názoru se jedná o dobrý příklad cirkulární ekonomiky s přirozeným ekonomickým efektem.

Areál šachty č. 15, v pozadí odval č. 15, Příbram. Autor: Diamo

Do výčtu lokalit, které spravuje DIAMO, postupně přibyly i lokality po těžbě uhlí. Jak jste zvládli jejich začlenění do vaší činnosti?

Naše činnost se rozšířila do Moravskoslezského kraje již v roce 2002 převzetím utlumené části ostravsko-karvinského revíru a také sociálního centra pro výplatu dávek stávajících zaměstnanců podniku i bývalých zaměstnanců, pro které se DIAMO stalo nástupnickou organizací.

Větší výzva pak přišla před třemi lety, kdy jsme v Ostravě a na Karvinsku zvládli velmi náročný proces spojený s organizačními změnami, během kterých jsme nejprve v prosinci 2020 odkoupili Hlavní báňskou záchranou službu (HBZS) v Ostravě a následně pak převzali ve dvou vlnách v lednu a březnu 2021 utlumované doly od společnosti OKD.

Koupí HBZS získal stát naším prostřednictvím kontrolu nad báňským záchranářstvím a naplnil tak koncepci zajištění báňské záchranné služby státem. Převzetím utlumených dolů na Karvinsku jsme do našeho podniku začlenili lokality dolů Lazy, Dukla, Staříč, Frenštát, Darkov a ČSA vč. dobývacích prostorů, a to za splnění náročných bezpečnostních a technických požadavků. Tento proces s sebou přinesl i propouštění zaměstnanců, pro které jsme již neměli práci. Velký díl práce zde odvedly odborové organizace působící v tehdejší době v OKD. Díky úzké spolupráce s nimi se nám podařilo zajistit průběh propouštěcích pohovorů bez sociálních bouří.

Rozsáhlé změny v podniku ale převzetím dolů v Moravskoslezském kraji tím ale neskončily.

Je to tak. Hned následující rok po převzetí utlumených dolů od OKD došlo ke sloučení státních podniků DIAMO a Palivový kombinát Ústí, který přešel do struktury DIAMO jako náš odštěpný závod PKÚ. A s ním další rozsáhlá území v severozápadních Čechách, Kladensku a Hodonínsku.

Všechny tyto změny nebyly vůbec jednoduché, naopak kladly na naše zaměstnance velké nároky jednak na samotnou přípravu, ale také na jejich realizaci. Je třeba si uvědomit, že jsme přebírali „živé“ podniky. Museli jsme proto myslet na zajištění bezpečnosti v dolech, dodržení veškerých legislativních předpisů spojených s fungováním lokalit, ochranou životního prostředí a v neposlední řadě na dodržení pracovně právních předpisů při převádění zaměstnanců.

Jak toto období hodnotíte s odstupem?

Jsem rád, že se vše zdárně podařilo. Jako podnik jsme nyní stabilizovaní jak ve zvládání činností, tak i v územní působnosti. Díky tomu jsme získali řadu kvalifikovaných zaměstnanců a dovedností. Nyní se můžeme více zaměřit i na rozvoj území, rozvoj naší spolupráce se samosprávami, školami a více se otevřít veřejnosti.

Jsou ještě nějaké lokality nebo činnosti, kde se vám daří a které bychom neměli opomenout zmínit?

Jednoznačně sem patří zvládnutí ukončení činnosti posledního uranového dolu v České republice, a to Dolu Rožná na Vysočině. V dole se těžilo do roku 2016 až na úroveň 24. patra (tj. 1 200 m pod zemí). Důl se nyní přirozeně zatápí, a to na úroveň 13. patra. V horních patrech probíhá úspěšná spolupráce se Správou úložišť radioaktivních odpadů při zajištění provozuschopnosti Podzemního výzkumného pracoviště Bukov.

Další lokalita, která stojí za zmínku, je oblast hydrických rekultivací po těžbě hnědého uhlí v Ústeckém kraji, kde bývalý státní podnik Palivový kombinát Ústí využil území po těžbě k vybudování jedinečných jezer Milada a Most, které jsou hojně navštěvovaným turistickým cílem a místem pro odpočinek. I tato jezera nyní spravuje DIAMO.

Labutě na jezeře Milada, Ústí nad Labem. Autor: Diamo

Státní podnik DIAMO spravuje tisíce lokalit. V minulosti jste sanovali i zátěže, které přímo nesouvisely s činnostmi po těžbě. O jaké zátěže se jednalo a jak jste se k nim dostali?

Jak již bylo řečeno, máme velký rozsah činnosti a tím pádem i bohaté zkušenosti s nápravou škod na životním prostředí. Díky tomu se dostaneme i k řešení zátěží, které s naší primární činností zahlazování následků hornické činnosti nesouvisí, ale dokážeme si s nimi poradit. Na začátku bývá usnesení vlády s pověřením k řešení důležitého úkolu.

Takto se nám podařilo vyřešit například sanaci území v areálu bývalé obalovny živičných směsí v Milevsku či likvidaci skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách.

DIAMO získalo v letošním roce ocenění Zaměstnavatel roku a nyní v prosinci i cenu v soutěži Českých 100 nejlepších. Jak vnímáte  tyto ceny?

Ocenění Zaměstnavatel roku, které jsme získali od Klubu zaměstnavatelů v kategorii státní správa, veřejný sektor a státní podniky, si velmi vážím. Stejně tak i ceny z 28. ročníku soutěže Českých 100 Nejlepších vyhlašované společností COMENIUS, kde jsme byli oceněni v oborové kategorii Stavebnictví & Doprava. Pokud se podíváte zpětně na naši činnost, kterou jsem zde shrnul jen v kostce, tak můžete vidět, že tak obrovský rozsah činností se nedá zvládnout bez technicky a odborně schopných a zručných zaměstnanců. Tyto ceny tak vnímám jako potvrzení, že jdeme správnou cestou a naše práce má smysl.

A funguje i na mezinárodní úrovni, kdy jsme obdrželi od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni na slavnostním zasedání u příležitosti 20. výročí Českého programu podpory záruk MAAE ocenění za dlouhodobou spolupráci a podporu.