Někdo by řekl, že němčina je takový možná až mrtvý jazyk, vždyť Němci i mezi sebou mluví anglicky… A vy se pouštíte do bavorských studií…

Angličtina je jasně velmi důležitým a zásadním jazykem, ale pro každodenní práci v německých firmách a v Německu je vyžadována němčina. Ne všichni zaměstnanci firem umí natolik dobře anglicky, aby se tam běžně hovořilo v provozu, a také ti němečtí zaměstnavatelé jdou tou nejmenší cestou odporu. Kdo má dobrou znalost němčiny, je okamžitě v komparativní výhodě před těmi, kteří umí anglicky, ale německy ne. Také je třeba si uvědomit, že v současné době angličtina už není považována téměř za cizí jazyk. To je takové nepodkročitelné minimum, které zaměstnavatelé prostě předpokládají, a vy musíte nabídnout něco víc. A tím něco víc je právě němčina.

Říkáte, že tady v západních Čechách kupodivu němčina není tak kvalitní, jak by se mohlo předpokládat…

Soudím ze strany zaměstnavatelů, zejména poboček dcer německých firem, které si žádají absolventy s němčinou.

A k tomu ještě ten bavorský dialekt…

Přesně tak. To už je taková třešnička na dortu, a proto je to v navazujícím magisterském studiu. Očekáváme, že na různých typech bakalářských studií se student naučí dobře německy. A když se potom rozhodne studovat bavorská studia, tak je pro něj primární volbou soustředit se na plzeňsko-bavorský příhraniční region a svoji budoucí kariéru spojit s Bavorskem. Pochopitelně, když tam přijde absolvent, který „vybalí“ bavorský dialekt, tak má vyhráno, protože to je něco, co je skutečně pro fajnšmekry.

Někdo však může namítnout, a to je dnes oblíbené téma, které rezonuje ve veřejném prostoru, že za peníze našich daňových poplatníků budete připravovat lidi, kteří budou pracovat a možná i žít v Německu. I když se třeba časem vrátí…

Můžeme připravovat lidi, kteří pak budou působit v Německu nebo na české straně v německých firmách. Zde načerpají znalosti a dovednosti v Bavorsku a potom se vrátí a uplatní se tady. Ale řeknu ještě širší souvislost. Na jednu stranu neustále deklarujeme, že česká společnost i ekonomika jsou otevřené, že vychováváme Evropany a chceme, aby se čeští absolventi zcela samozřejmě pohybovali v evropském prostoru, získávali práci kdekoliv si zamanou a stali se úspěšnými Evropany. Jestliže chceme mít takové mladé lidi a takovou společnost, tak se tedy musíme smířit s tím, že za peníze daňových poplatníků, Čechů, vychováme lidi, kteří pak třeba neskončí v České republice. Ale vychováme lidi, kteří jsou sebevědomí, šikovní a uplatní se evropsky nebo globálně.

Když se dotkneme financí, kde vidíte problém v přerozdělování peněz ze státu na vysoké školy? Že je to někde za slušné peníze a někdy naopak za velmi nízké finance.

To je problém, se kterými se jako filozofická fakulta a společenské vědy musíme smířit. Je pravda, že výchova některých absolventů je prostě infrastrukturálně náročnější. Potřebují složité drahé přístroje. Někteří naši studenti rovněž, a někteří prostě ne, a tak to je. Ten problém, který jste naznačil, vidím spíše v něčem jiném, a to v nepredikovatelnosti peněz pro vysoké školy z roku na rok. My se nemůžeme spolehnout na to, že dostaneme příští rok stejně financí. Nemůžeme s tím dlouhodobě kalkulovat a vždy sestavování rozpočtu jak pro univerzitu, tak pro fakultu je takovým velmi nestabilním momentem, který nám dlouhodobě až znemožňuje plánovat a spolehnout se na něco. Ale to se netýká jen západočeské univerzity, ale všech vysokých škol v republice.