Co pro vás, účastníka odboje minulého režimu, politického vězně a nuceného emigranta, znamená svátek 17. listopadu?
Bez ovlivnění současným pohledem, prostě změnu, událost historického významu, událost, která mohla být opravdu dějinným předělem pro naše národy. Je to zároveň poučení pro dnešní dobu, že pro pochopení dějinných zvratů nestačí pohlížet jen optikou přítele, ale i optikou nepřítele. Vždy se ptát v čím zájmu. Ve vysoké politice, jak dokazují právě tyto události a pozdější vývoj, neexistuje dělení na přátele a nepřátele, jen na zájmy, které se nemusí krýt se zájmy našimi. Jen tak se vyvarujeme zklamání, že nám nabídnuté příležitosti někdo prostě ukradne.
Upřímně, 17. listopad, nebyl ani vítězstvím oněch studentů, mým vítězstvím už vůbec ne. Ani bojem, jak se teď ta událost oficiálně prezentuje, ale vedlejším produktem změn v Evropě okolo nás a v každém případě nabídkou, která se neodmítá. Ta se nevyužila v náš národní prospěch.
Je tu ještě jiný 17. listopad, a to z roku 1939. Událost propagandisticky propraná minulým režimem podle politické poptávky se zdá být politicky nekorektní i pro ten současný. Slovo nacistický nahrazuje přídavné jméno německý.
Od revoluce roku 1989 uběhlo 33 let. Co z toho, za co Čechoslováci cinkali klíči, se za tu dobu naplnilo a co nikoliv?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová