Rok 2015 se uzavřel, a tak se sluší bilancovat. Podle některých skeptiků byl rok 2015 nejsložitějším obdobím od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Jsou toto podle vás věci, kvůli kterým se sluší pronést hlubší rozbor? Co byste k nim řekl?

Rok 2015 skutečně byl složitým rokem, ale pro občany České republiky máme za sebou daleko složitější období od roku 1989. Jenom namátkou likvidace federálního státu, masové propuštění kriminálníků na začátku „prezidentování“ Václava Havla nebo prudké znehodnocení české koruny a rozkradení státního majetku za několik bilionů korun na začátku devadesátých let. V roce 2015 se v České republice jako jedné z periferií vyspělého kapitalistického světa prohloubily migrativní projevy krize dnešního kapitalistického systému. Mezi projevy této krize patří vzrůst nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Afghánistánu, Jižním Súdánu a dalších zemích, finanční krize řady periferních zemí eurozóny, tedy nejen Řecka, o kterém se hodně mluví, ale i Portugalska, Španělska a černých pasažérů eurozóny, kterými jsou Černá Hora a Kosovo.

Teroristické útoky v různých částech světa mají vedle základní příčiny, kterou je krize světového kapitalistického systému, dva zdroje. Jedním z nich je extrémními skupinami islamistů podporovaný individuální a skupinový teror, druhým zdrojem je frustrace druhé či třetí generace migrantů, kteří ve vyspělých zemích, kam buď přišli s rodiči, nebo kde se narodili, nepřijali kulturu hostitelské země a vytvářejí ostrovy zásadně odlišné kultury od země hostitelské. Tito mladí lidé získali v hostitelské zemi občanství, vzdělání, ale nezískali vztah k tradiční kultuře této země a jejich integrace s původním obyvatelstvem hostitelské země ztroskotala. Tento jev je charakteristický zejména pro velká města, kde žijí početné skupiny takovýchto obyvatel.

V první fázi jsou mladí lidé těchto enkláv zdrojem sociálního napětí a při dnešním rozšířeném vlivu salafistů v řadě míst mohou být zdrojem bojovníků teroristických skupin. Na jedné straně cestují do míst aktivit Islámského státu, na druhé straně za určitých okolností připravují a provádějí teroristické útoky. Bylo by naivní se domnívat, že mezi milionem migrantů, kteří přišli do Evropské unie, nejsou žádní exponenti Islámského státu a že v té obrovské mase příchozích, z nichž většina nemá žádný pas ani další osobní identifikační dokumenty, nejsou příznivci, případně organizátoři extrémního islámu. Migrace, ať už legální, nebo nelegální, ze zemí Blízkého a Středního východu, severní a střední Afriky, Ukrajiny, v menší míře i z dalších zemí bývalého Sovětského svazu, není ničím novým. Její intenzita pouze v posledním roce vzrostla takřka o jeden řád a je velmi pravděpodobné, že na jejím organizování velmi slušně vydělávají skupiny „podnikatelů“ z různých částí světa. Hlubší rozbor těchto jevů by ovšem přesáhl svým rozsahem rozměry běžného rozhovoru.

Jak už jste naznačil, tématem číslo jedna se pro Evropu stala bezesporu migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016 s ohledem na uprchlickou krizi?