Výstraha před extrémními srážkami, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav, vyvolala v zemi docela velké pozdvižení. Vláda svolala krizový štáb, premiér Petr Fiala prohlásil, že musíme být připraveni na nejhorší. Co hrozivého máme čekat, že se ve dnech do konce tohoto týdne a na začátku příštího bude v Česku dít?
Jelikož máme v záplavových oblastech zástavbu, je vhodné se připravit. Ano, po každých povodních se hodně mluví o tom, že jsme se bývali měli připravit lépe. Ale ne vždy na to nakonec dojde. Podobně jako se v letních vedrech mluví o nutnosti dostat do ulic měst více stromů a zeleně, aby se mikroklima ochladilo.
Ale jak vedra pominou, zapomene se na to a nic se neudělá. Ani po 20 letech žvanění o oteplování nemají nemocnice stále běžně klimatizaci, takže pacienti upoutaní na lůžko si vytrpí v letním horku svoje. Jediné, co funguje jako na drátkách, je byznys s uhlíkovými odpustky, ten jede spolehlivě, na to zdroje jsou. Kdybychom okamžitě zrušili rituální snižování emisí uhlíku, bylo by peněz na klimatickou adaptaci dost a hned.
Objevují se přirovnání toho, co nás v příštích dnech čeká, k lijákům a povodním z let 1997 a 2002. Tehdy část našeho území postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Je to i jen z hlediska pravděpodobnosti možné, že by se něco takového opakovalo už po cca 20 letech?
To je úsměvná terminologie hovořit o tisícileté povodni, když máme ve střední Evropě přesnější záznamy pouze za tisíc roků. Ve skutečnosti povodně stejně jako tání ledovců v minulosti odpovídalo kolísání sluneční aktivity. Když bylo více slunečních skvrn, tak více tály ledovce v Alpách a bylo více povodní. Třeba Suessův sluneční cyklus, který má cca 200 roků, byl v tomto dost výrazný. No a k tomu si připočtěte, že ve 20. století byla sluneční činnost nejsilnější za tisíc roků.
Může za extrémní počasí posledních let dílem lidstvo svou činností, jak se také v diskusích k blížícím se vydatným dešťům ozývá? Čím především?
Lidé mají určitý vliv v tom smyslu, že zasahují do krajiny. Mění se její schopnost zadržovat vodu. Určitě je dnes více vydlážděných a vyasfaltovaných ploch než ve středověku. A do těch se voda nevsákne. Stejně tak je zřejmé, že na ulici, kde není jediný strom, chybí v horkém letním dni stín, takže se vedro jeví horší. Nemluvě o tzv. městských tepelných ostrovech. Ve městě, kde se topí, je v průměru tepleji, než v lese na horách. Ale představa, že lidé svým hříšným způsobem života způsobují bouře a povodně, že se na nás božstva hněvají, to je představa spíše náboženská a duchovní.
Klimatičtí alarmisté prohlašují, že dosavadní extrémy počasí budou v budoucnu stále běžnější. Máme se toho obávat?
To oni prorokují vždycky. To samé tvrdili v 70. letech, když se ochlazovalo. Tehdy aktivisté, novináři i vědci svorně hrozili, že globální ochlazování povede ke zhoršení klimatu a nárůstu živelných pohrom, jako jsou sucha a povodně. Připomenul bych třeba vědeckou expertízu, kterou si v roce 1974 dala zpracovat CIA od renomovaných klimatologů, jako byl americký atmosférický vědec Reid Bryson. Nebo tu skromnou skutečnost, že americký vládní program výzkumu klimatu byl spuštěn v 70. letech kvůli obavám z nastávající nové doby ledové. Ale pokud se podíváme na normalizované pojistné škody – data korigovaná vzhledem k inflaci či růstu populace – tak vidíme, že živelné pohromy se dlouhodobě nezhoršují ani nezlepšují.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Vláda Petra Fialy na základě svých informací avizuje, že déšť bude podobně silný jako při katastrofě v roce 1997, a apeluje na lidi, aby se připravili k evakuaci. Lidé by si měli připravit evakuační zavazadlo, měli by auta odvézt na vyvýšená místa, přestěhovat cenné věci do vyšších pater, měli by mít zásobu pitné vody, nabité mobily a powerbanky. Jsou taková doporučení namístě? Nejde o zbytečné vyvolávání strachu?
Já bych to bral naopak pozitivně. Povodně a hurikány byly odnepaměti. Ale teprve v moderní době máme výstražné systémy, takže se můžeme včas připravit a minimalizovat škody. Pro srovnání, hurikán v roce 1775 (na počátku americké války za nezávislost) u amerického Newfoundlandu zabil 4000 lidí a potopil okolo 700 lodí. To by se dnes nestalo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník