Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje Krizi s velkým K, běžně se používá termín ,,dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou prý přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu?
Věštit hlubokou krizi a přetěžké útrapy je vždy mediálně vděčnější než prorokovat celkem normální vývoj. Přitom v každém okamžiku existuje nenulová pravděpodobnost, že hluboká krize opravdu přijde, takže ty věštby nejsou zcela „mimo“. Pokusím se to přiblížit ještě jinak. Je známým faktem, že v každém okamžiku svého života čelíme nenulové pravděpodobností, že třeba do hodiny zemřeme. V dětství je tato pravděpodobnost nižší, ve stáří vyšší, ale nikdy není nulová. Lidé jako Mervyn King, který zrovna, pokud vím, vydává novou knihu, vlastně mají pravdu, když říkají, že hluboká krize jednou přijde. Jako mají pravdu všichni, kteří říkají, že jednou zemřeme. King a spol. už ale riskují více, když říkají, že krize už přichází. Může to tak být, ale nemusí. Zdaleka ne všichni, kdo se třeba i netěší dobrému zdraví, zrovna umírají. A lidé jako King zpravidla předpovídají deset krizí z jedné. Z jedné, která skutečně nastane.
Pokud však budete jako on mít dopsánu novou knihu, a budete se potřebovat zviditelnit, také rychle pochopíte, že spíše se do médií dostanete, když budete ladit temnou strunu a věštit zkázu. To si hned říká o chytlavější titulek a umístění na přední straně novin nebo zpravodajského serveru. Přitom tím vším neříkám, že svět se těší výbornému ekonomickému zdraví, to vůbec ne. Jen berme s odstupem to, co nám média a mediálně obratné „mluvící hlavy“ servírují. Často jim jde hlavně o to, aby nás vystrašili a my na ně upírali svoji pozornost – a získat dostatečnou a trvalejší pozornost v roztříštěném mediálním světě dneška, to se rovná objevení pořádného zlatého valounu na Klondiku v době vrcholící zlaté horečky.
Čína v řadě ohledů stagnuje, její problémy se přelévají do celého světa. Jak hodnotit budoucnost ambiciózní nastávající velmoci? Považujete za zajímavé její projekty, kterými se snaží prosadit v zahraničí, například projekt Nové hedvábné stezky a některé další investice? Máme se bát čínských investorů, za kterými mohou být skryty velmocenské snahy Číny?
Čína v uplynulých desetiletích rostla hodně díky exportu. Tamní levná pracovní síla vyráběla v „dílně světa“ pro celou zeměkouli. Něco málo ze svého mzdového „mála“ uspořila. Uspořit musela, protože na sociální systém se v Číně spoléhat nelze. V zemi, kde pracuje miliarda lidí, se však malé úspory každého z nich sčítají do pořádných balíků peněz. Takže stát – který ovládá čtyři klíčové banky v zemi – měl vždy dost peněz na investice. V investice se prostě přeměňovaly ony úspory obyvatelstva. A když ani ty nestačily, stát si nové peníze natiskl. Jako během globální finanční krize a po ní. Jenže ouha! Čínu teď čeká a nemine dramatické populační stárnutí. Kromě jiného důsledek politiky jednoho dítěte, kterou zavedla v roce 1978 a definitivně ukončila teprve loni. Příliv levné pracovní síly z venkova do měst slábne. Čínská práce zdražuje.
Země se musí přeorientovat z „dílny světa“ ve vyspělejší ekonomiku opřenou o spotřebu vlastního obyvatelstva, o jeho kupní sílu. O toto přeorientování Peking nyní usiluje. I za cenu závratně a povážlivě rostoucího zadlužení – zejména v čínské státní podnikové sféře. Se zmíněným přeorientováním souvisí i růst čínských investic a další aktivity v zahraničí. Je přirozené, že sílící ekonomika v sílící míře investuje za hranicemi. Byť konkrétně například působení skupiny CEFC v České republice vyvolává oprávněné otazníky, jelikož skupina není příliš transparentní. To zadělává na spekulace, ne úplně neopodstatněné, že se za jejími investicemi v ČR skrývají spíše politické, vojenské nebo zpravodajské zájmy než opravdu kýžené zájmy čistě ekonomické. I tak si myslím, že vzhledem k relativně malému objemu dosavadních investic CEFC v ČR jde o notně nafouknutou mediální bublinu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík