Jak si vysvětlujete fakt, že se vláda Petra Fialy nakonec rozhodla pro snížení spotřební daně u pohonných hmot, což původně radikálně odmítala?

Osobně jsem zmiňoval tuto možnost již v polovině března letošního roku. V rozhovoru, který vyšel v ParlamentníchListech.cz, jsem poukazoval, že nejjednodušším řešením pro vládu je snížení spotřební daně z benzínu a nafty. Je to administrativní opatření, které se dá aplikovat velmi rychle a dá se velmi dobře kontrolovat i ze strany státních institucí. Fakt, že se k tomu vláda premiéra Fialy nakonec rozhodla, připisuji vzrůstající nespokojenosti občanů České republiky, kteří neviděli žádná protiopatření na rostoucí inflaci, která k nám byla částečně „dovezena“ z EU kvůli očekáváním dopadů Green Dealu a samozřejmě kvůli válce, která probíhá v současné době na Ukrajině.

Spotřební daň se sníží o 1,50 Kč za litr. Je to podle vás dostačující? Odrazí se podle vás toto snížení vůbec na koncové ceně pro motoristy? 

Snížení spotřební daně by mohlo být razantnější u benzínu. Na čerpacích stanicích je v současné době dražší nafta. Tam však narážíme na hranici spotřební daně, která je nám určena jako minimální z Evropské unie, tj. 0,33 eur za litr. Osobně si myslím, že vláda mohla jít u benzínu klidně ještě o jednu korunu až 1,50 Kč na litr níže, to znamená snížit spotřební daň celkově o tři až čtyři koruny za litr. Při tomto snížení spotřební daně by se to na konečné ceně pro motoristy mohlo přece jenom projevit. Zároveň by se také mohly projevit snižující se ceny ropy na světových trzích. V konečném důsledku bychom se mohli dočkat po snížení spotřební daně ceny pod 40 Kč za litr u benzínu a okolo 40 až 42 Kč za litr u nafty. Samozřejmě bude vše mimo jiné záležet na vývoji války na Ukrajině.

Vláda zároveň rozhodla o tom, že snížení spotřební daně nastane až v červnu a bude platit jen do září. Proč došlo podle vás k tak velké časové prodlevě?

Osobně si myslím, že vláda toto nařízení mohla realizovat již od 1. května 2022. Vidíme, že některé zákony je schopna schvalovat prakticky přes noc, ale jakmile se jedná o české občany a o jejich dobro, tak jim to trvá překvapivě dlouho. Může tam hrát roli i to, že vláda chce vybrat na spotřebních daních více peněz. Je zřejmé, že navrhované snížení spotřebních daní u nafty a benzínu se projeví ve snížení výběru. Za období, kdy bude snížena daň, tedy červen až září 2022, se kumulovaně na této dani vybere o cca dvě a půl až tři miliardy Kč méně. V současné době se na spotřební dani z minerálních olejů vybírá cca šest až šest a půl miliardy Kč měsíčně.

Kdybyste měl vládě poradit, jaký mix konkrétních opatření byste realizoval vy? 

V současné době bych realizoval taková opatření, která povedou bezprostředně ke snížení cen pohonných hmot. A to je jak kombinace snížení spotřební daně, což bych realizoval urgentně, tak i další opatření, která jsou spojená s vyvoláváním očekávání u občanů, která povedou k jejich žádoucímu chování na trzích. Nemyslím si, že správnou cestou je poskytovat např. vojenskou pomoc na úkor občanů České republiky. Důležité je realizovat co nejdříve snížení spotřební daně u benzínu a nafty.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluvil o tom, že je nespokojený s výsledem marží pumpařů. Podle jeho slov byly vysoké a svědčí o zneužití situace spojené s válkou na Ukrajině. Co si o tomto výroku myslíte? 

Marže pumpařů nezůstaly samozřejmě beze změn. Dílčím způsobem se u některých benzínových čerpacích stanic mohly zvýšit, ale nejvíce zvýšili své marže zpracovatelé ropy, např. MOL a PKN Orlen (Benzina). Takže tu chybu bych neviděl tolik u pumpařů jako u těch, kteří u nás ropu zpracovávají. V každém případě ale téměř u všech obchodníků s pohonnými hmotami dochází k tomu, že berou v potaz válečný konflikt na Ukrajině. I z toho důvodu si myslím, že tato válka by měla skončit co nejdříve tak, aby nepřiváděla do sociálních potíží velké skupiny lidí nejen na Ukrajině, ale i občanů České republiky, protože se nejistota a další negativa samozřejmě přenášejí i k nám.