Za pár dní máme volby do zastupitelstev krajů. Co mohou podle vás změnit, co je jejich primárním tématem a myslíte, že mají šanci promluvit i do celostátní politiky?

Volby, které nás v pátek a v sobotu čekají, bezesporu do celostátní politiky promluví. Už jen z toho důvodu, že se vedle krajských zastupitelstev obmění i třetina Senátu. Jakékoliv volby jsou příležitostí říci aktuálním vládním stranám, v nynějším případě tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, co si o jejich politice myslíme. V pátek a sobotu tak mají voliči šanci odmítnout to neustálé ukrajování svobody a stále větší zásahy do našeho soukromí ze strany současné vlády v podobě prolomení domovní svobody kvůli kontrolám kotlů, majetkovým přiznáním s motivací udávat své sousedy, chystané centrální evidenci bankovních účtů, šikaně živnostníků prostřednictvím EET a kontrolního hlášení apod. Páteční volby jsou jednou z mála šancí, jak vládní koalici dát jasně najevo, že už nás nebaví pořád víc a víc papírování, razítek, kontrol a zbytečných zákazů, že si svobody vážíme a nechceme si ji nechat Babišem, Sobotkou a Bělobrádkem ukrást.

Tím potvrzujete to, co vidíme v předvolební kampani většiny stran. Spíše než krajská témata se řeší migranti, elektronická evidence tržeb, důchody a podobně, a krajská témata chybějí...

Primárně jde samozřejmě v těchto volbách o to, zda budou pokračovat stávající rudo-oranžové koalice a s nimi další zadlužování krajů, bujení byrokracie, růst provozních výdajů na úkor investic, nebo zda kraje dostanou šanci si od socialistů a komunistů oddechnout a nadechnout se ke skutečnému rozvoji s odpovědnějšími krajskými koalicemi. Celostátním tématům se ale nelze vyhnout, když nám vláda ordinuje utrácení na úkor budoucnosti, šmírování, podporu velkých korporací a zároveň šikanu malých a středních podnikatelů a jejich zaměstnanců. Je šance vládní strany za tuto politiku potrestat; třeba se i na základě výsledků senátních a krajských voleb vládní strany probudí a od těch největších hloupostí rok před sněmovními volbami nakonec upustí. Není ale pravdou, že krajská témata u všech stran chybějí. ODS má ve všech regionech konkrétní politický program vycházející z podmínek, problémů a potřeb jednotlivých regionů.

Jaká tedy konkrétní krajská témata a recepty nabízí ODS ve Středočeském kraji, kde kandidujete na třetím místě vaší kandidátky?

 V mém domovském Středočeském kraji máme zanedbané silnice, mosty v havarijním stavu a podfinancované střední školy, kterým socialisté s komunisty vzali výraznou část financí. Proto je naše priorita snížit provozní výdaje Středočeského kraje a investovat více prostředků právě do silnic, středních škol, nebo konečně zavést cestování z kraje do centra Prahy na jednu jízdenku. To je jasný důkaz, že se krajským tématům věnujeme.

Náš program je samozřejmě mnohem širší a podrobnější a každý volič si ho může na našich webových stránkách najít. Ale jeho hlavní nosnou ideou je ve zkratce snaha maximálně se soustředit na ty oblasti, které kraj řešit má – tedy už zmiňovanou dopravu, školství, zdravotnictví a podobně, a ve všem ostatním nechat rozhodování na lidech a neházet jim zbytečně klacky pod nohy a nesnažit se je vodit za ručičku. Pokud jiné strany regionální témata nemají, je to jejich problém. Například hnutí ANO příliš neprezentuje ani své jednotlivé lídry do krajských voleb a všude na billboardech vidíme jen Andreje Babiše. Zřejmě je to nedostatek kvalitních regionálních politiků a lídrů a snaha tuto personální vyprázdněnost zakrýt fenoménem Babiš.

Kritizujete levicové krajské koalice. Premiér Sobotka přitom v nedělním diskuzním pořadu Partie televize Prima řekl, že sociálně demokratičtí hejtmani přinesli krajům stabilitu a víceméně je za řízení krajů pochválil...

Pan premiér Sobotka v tomto pořadu lakoval na růžovo realitu správy krajů pod hejtmany z ČSSD. Mluvit o stabilitě, kterou hejtmané ČSSD krajům přinesli, je například ve Středočeském kraji výsměchem jeho občanům, když se Středočeský kraj dlouhá léta pouze vzpamatovával z rathovského finančního tornáda, kterým tento sociálnědemokratický hejtman náš kraj málem zruinoval. Realitou vlády hejtmanů z ČSSD je za poslední čtyři roky – 2012 až 2015 – nárůst celkového zadlužení krajů, a to i přesto, že měli k dispozici více prostředků díky nárůstu celkových příjmů krajských rozpočtů.

Realitou hejtmanů z ČSSD není dobrá správa kraje, ale neefektivní hospodaření, bujení byrokracie a kupování si voličů populistickými dárečky na úkor investic, které kraje potřebují. Ve Středočeském kraji se k tomu přidává aktuální nezvládnuté jednání s hlavním městem Prahou o jejím záměru zavřít Prahu kamionové dopravě a přesunout ji na středočeské silnice a zároveň znemožnit Středočechům parkovat kvůli zavedení modrých zón. Hejtman Petera měl burácet, nesouhlasit, bránit zájmy Středočechů. Místo toho byl pasivní a krajská rada pouze sledovala a slabě reagovala na neuváženou politiku Prahy. Příští vedení Středočeského kraje musí být mnohem důraznější a schopnější v hájení zájmů Středočechů.

Může se kraj nějak postavit k migrační krizi z hlediska svých pravomocí a jak případně zabránit negativním jevům s ní spojených?

Migrační krizi se musí postavit co nejširší politická reprezentace. I krajští politici mají dát najevo svůj postoj, musí se stát součástí celospolečenské diskuze a formulování jasného stanoviska za celou Českou republiku, že my se stejných fatálních chyb, jakých se dopustilo Německo, dopustit nehodláme.  Evropa tím, že umožnila příchod takového množství migrantů z jiného civilizačního okruhu, s naprosto odlišnými hodnotami, jinými vzorci chování, podle mého názoru páchá sebevraždu.

Zastánci imigrace ale říkají, že u nás imigranti v podstatě nejsou…

Je naivní si myslet, že pokud není aktuálně v České republice velké množství migrantů, nemá naše země problém. Samozřejmě že má. Pokud náš soused – Německo – v minulém roce přijal na jeden milion migrantů, samozřejmě to negativně ovlivní celou Evropu včetně České republiky. Neustálý tlak na přijetí kvót a přerozdělení migrantů do ostatních zemí ze strany Německa a evropských institucí přeci existuje. I když Angela Merklová nebo jakýkoliv jiný evropský politik opustí rétoriku kvót, přijdou s řešením, které se bude jinak jmenovat, ale bude znamenat totéž.

Například?

Kupříkladu návrh na sjednocení azylové politicky a sjednocení dávek po migranty v celé Evropě znamená jediné – díky nižší cenové hladině v ČR udělat při stejných dávkách napříč Evropou zajímavější destinace pro migranty právě ze zemí, jako je Česká republika. Je ostudou současné vlády, že je rétoricky protimigrační pouze před svými voliči, ale na mezinárodní scéně není schopna jasného odmítavého stanoviska. Neschopnost premiéra Sobotky postavit se vůči politice Angely Merklové byla přeci do očí bijící při její nedávné návštěvě v ČR. Kraje mají zákonodárnou iniciativu a mohou být pojistkou, pokud by ve vládě vyhráli dienstbierovci, kteří by otevřeli Evropu komukoliv. Kraj má i nástroje, jak se postavit proti potencionálním zařízením pro migranty na svém území, komunikuje a má vliv na policii, je spoluodpovědný za bezpečnost na svém území. Tudíž i kraje se musí tématem migrace velmi zodpovědně zabývat.

Jako ekonomický expert ODS se vyjadřujete k hospodářsko-politickým tématům. Vláda před pár dny v předstihu odeslala schválený rozpočet k projednání do Poslanecké sněmovny a to se schodkem 60 miliard korun. Vláda říká, že konečně plní priority, které Nečasova vláda zanedbávala, a nechce dramatickým snížením schodku ohrozit stávající ekonomický růst. Není to lepší strategie než šetřit a škrtat?

Schválit rozpočet se schodkem 60 miliard korun v době již tříletého ekonomického růstu a zároveň v době, kdy se velmi nadějně plní letošní rozpočet, je totální nezodpovědnost. Důvody k takto vysokému schodku rozpočtu mohou být jen dva. Buď vláda záměrně zkresluje budoucí hospodaření státu, aby se v příštím roce mohla vychloubat efektem dobrého hospodáře, pak nám ale vláda předkládá falešný rozpočet. Případně se připravují takzvané předvolební dárečky po vzoru Paroubkova pastelkovného. V obou případech se jedná o ekonomické diletantství.

Jak to?

Neexistuje žádná relevantní ekonomická poučka či pravidlo, které by říkalo, že je vhodné v době růstu dělat schodky rozpočtů. Opusťme už konečně tu falešnou představu, že ekonomický růst je tažen deficity veřejných rozpočtů. Chceme-li zdravý ekonomický růst, musíme dát prostor podnikatelům, aktivním lidem, musíme odstraňovat regulace a administrativní překážky, kultivovat podnikatelské prostředí, nikoliv vybírat vysoké daně a prostřednictvím státu je neefektivně přerozdělovat. Vláda nám tu svojí hospodářskou politikou bohužel zavádí nový ekonomický systém – agrosocialismus.