Němečtí zaměstnanci automobilek protestují. Demonstrovali v Norimberku před společností MAN Group kvůli tomu, že hodlá propustit čtvrtinu zaměstnanců – téměř deset tisíc lidí. Uvažuje i o uzavření některých závodů, a to i přes kurzarbeit, příspěvek firmám na mzdy, který Německo opět schválilo. Propouštění oznamuje i BMW. Proč není německá pomoc dostatečná? A může být vůbec dostatečná, když kvůli koronaviru rapidně poklesl prodej automobilů?

Řešením není státní pomoc, nýbrž restrukturalizace. A tu opět nemůže provádět stát prostřednictvím svých úředníků, nýbrž samy firmy pod konkurenčním tlakem. Automobilový průmysl se propadl do krize už před koronavirem, částečně navíc krizi způsobily samotné státy, a především Evropská unie, svým zeleným tažením. Loni v létě propouštěly americké automobilky nejrychleji od velké ekonomické krize, hluboké problémy měly továrny britské, německé, francouzské nebo japonské. Zamknutí ekonomiky tento trend pouze urychlilo, a tak se v červenci začalo v Německu hovořit o propuštění až 400 tisíc zaměstnanců automobilového průmyslu. Už v roce 2017 si však kladli někteří ekonomové otázku, jaký bude ekonomický život po pádu automobilového průmyslu? Ani to ovšem nebránilo naší vládě Andreje Babiše, aby schválila investiční pobídky pro německou automobilku BMW ve výši půl miliardy korun.

Jak se chování německých automobilek odrazí na České republice vzhledem k tomu, že česká ekonomika je na ně navázána?

Německý pokles automobilového průmyslu lze předjímat už z rapidního poklesu vyhledávání hesla nové auto na německém Googelu, nicméně stejná data ukazují, že mírně roste zájem o vozy vyráběné v České republice. V krátkém období tak okamžitý dopad německého útlumu automobilového průmyslu nemusí být pro českou ekonomiku negativní, dlouhodobě by však byl zásadní. Automobilky tvoří páteř českého průmyslu. Členové Svazu automobilového průmyslu vytvoří ročně takřka čtvrtinu veškeré průmyslové výroby, pětinu exportů a desetinu našeho hrubého domácího produktu. Zaměstnávají přitom zhruba 45 tisíc lidí přímo a asi dvojnásobek nepřímo. Pokud bude tažení proti automobilovému průmyslu postupovat ze Skandinávie a západní Evropy i k nám, na nezaměstnanosti se to projeví.

Německo bude mít v novodobé historii vůbec první schodek rozpočtu v historii – 92 miliard eur. Angela Merkelová dluh zdůvodňuje tím, že je potřebný k nakopnutí ekonomiky a má být jakýmsi mostem do budoucnosti. Vidíte to stejně?

Před devadesáti lety někteří politici uvěřili, že pokud země utratí více, než kolik vydělá, bude se občanům dařit lépe. Absurditu tohoto dogma nelze zastřít ani matematickými modely, ani složitými teoriemi, za které se tato nebezpečná ideologie schovává. Zadlužování ovšem mostem do budoucnosti skutečně je – totiž mostem, jehož prostřednictvím okrádáme ty, kdo v budoucnosti budou muset žít. Nejedná se o nic jiného než o velké přerozdělování – nebo spíše velkou loupež napříč časem. Jestliže po staletí platilo, že jsme povinni předat hospodářství další generaci v lepším stavu, než jsme je obdrželi, teď zcela nepokrytě projídáme a propíjíme grunty našich vnoučat. Jde to snadno. Bránit se totiž nemohou.