Vztahy mezi Tureckem a Evropou se zhoršují. Lze situaci vnímat tak, že jsme na pokraji nové vlny bezpečnostních problémů v Evropě, nyní kvůli tureckému prezidentu Erdoganovi? Dal najevo, že umí pohnout svými krajany v západní Evropě a přinutit je brojit proti většinové populaci. Dává též najevo chuť pustit uprchlíky z Turecka k nám. A má v zásadě největší armádu v Evropě, s dotykem na Blízký východ. Co říci ke krizovým scénářům ve smyslu: Erdogan proti Západu poštve Turky žijící na Západě, zaplaví EU uprchlíky a využije proti Evropě i svou armádu? Nebo situace není až tak vážná?

V Turecku se 16. dubna koná referendum o nové ústavě, která má dát prezidentu Erdoganovi větší pravomoci, v podstatě neomezenou moc a to Erdogan chce. Jak je vidět, používá pro to nejrůznější metody včetně nazývání Německa, Holandska a zemí západní Evropy nacistickými státy. Podíváme-li se ale rozumně a racionálně na situaci v Turecku, ano, je členem Severoatlantické aliance a nikdo, ani Erdogan neuvažuje o tom, že by Alianci opustili. Proč? Protože je to jeho kotva na Západ, do Evropy i Spojených států. Dobře ví, že oblast Blízkého východu je nestabilní, což se ukazuje v podstatě každý den. Když se podíváme na ekonomickou situaci v Turecku, horší se den ode dne. Když Erdogan nebude mít doma stabilitu, nepřijdou zahraniční investoři a bude docházet k odlivu kapitálu do zahraničí.  Erdogan hrozí, že dohodu, pokud jde o uprchlíky, vypoví, ale k tomu nedošlo. Minulý týden jsme si připomínali roční trvání dohody a dohoda funguje. Nemáme problémy, více uprchlíků přichází z Libye, kde je situace nedořešená. Přes všechny výhrůžky Erdogana v souvislosti s referendem není situace tak vážná, jak ji mnozí malují.

Spor eskaloval kvůli zakázaným mítinkům tureckých politiků v Německu a v Nizozemsku, při nichž chtěli turečtí ministři apelovat na Turky žijící v těchto zemích, aby v dubnovém referendu podpořili změny ústavy, které rozšíří pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Anebo má problém širší přesah?

Německo oznámilo, že do konání referenda žádné mítinky nebudou, což je naprosto správné. Země je suverénní, v Německu je demokratický pořádek a v rámci demokracie žádná země nedopustí, aby některé malé skupinky podporované zvenku demokracii rozvracely.  Do konání referenda žádné mítinky v Německu nebudou, Erdoganovi se to nebude líbit, bude dál Německo nazývat nacistickým nebo fašistickým státem, ale to je tak všechno, co bude dělat.

Pokud se podíváte na průzkumy veřejného mínění, jsou vyrovnané, proto potřebuje každý hlas a rád by mobilizoval také Turky žijící v Evropě. Z nichž samozřejmě ne všichni jsou jeho podporovatelé. Velká část z nich žije v Evropě druhou, třetí generaci, jsou sice tureckého původu, ale Německo nebo Holandsko jsou jejich domovem a oni se stavějí proti Erdoganovi. Nelze brát Turky v západní Evropě jako Erdoganovu pátou kolonu.

Nemyslím si, že Erdogan opustí NATO, nemůže si to dovolit i z ekonomických důvodů, turecká lira klesá už přes rok, mají vysokou inflaci a nezaměstnanost, kdyby tohle pokračovalo, bude na tom Turecko ekonomicky hůř a hůř a popřel by tím vše, co dělal minulých deset let, protože za tu dobu Turecko udělalo obrovský pokrok. Dnes patří mezi patnáct nebo sedmnáct největších ekonomik na světě. Nejsem si jist, zda by toto dal v sázku, a bude muset své jednání přehodnotit. Navíc máme stále nevyřešený konflikt v Sýrii. Přesto, že on nazývá Němce nacisty, v Sýrii s Němci spolupracuje. Situace má mnoho aspektů a ne všechny hrají Erdoganovi do karet, spíš bych řekl, že většina ne.

Verbálním terčem Erdogana je i kancléřka Angela Merkelová. Vypadá to, že kancléřka má v současné době problémy snad na všech frontách. Setkání s Donaldem Trumpem nezakrylo evidentně rozdílné názorové postoje, je kritizována od zemí Visegrádu za uprchlickou politiku a od Martina Schulze z levicových pozic a teď ještě problémy s tureckým prezidentem. Je Merkelová politicky mrtvá? A do jaké míry vznikla tato situace její vinou? Nebo jde o souhru nepříznivých okolností?

Začnu Německem. Německo je jedna z nejvyvinutějších demokracií na světě. Před volbami je naprosto legitimní, že kancléřka má oponenta. V podobě Martina Schulze a SPD má oponenta velmi významného. Tak funguje demokracie. Pokud jde o Donalda Trumpa, dalo se očekávat, že ne všechny pozice jsou totožné. Pokud jde o soudržnost Severoatlantické aliance, Donald Trump řekl jasně, že je důležitá. Německo i ostatní členské země v Evropě ale budou muset mírně navýšit obranné rozpočty. A že Trump nepodal Merkelové ruku? To myslím, že německé kancléřce vůbec neuškodilo, naopak tím získala sympatie nejen v Německu, ale i po celém světě. Trump je považován za nezdvořáčka. Ne vše jde proti kancléřce, samozřejmě nikdo nedokáže předpokládat, jak volby dopadnou.

Vnímáte nějakou její politickou chybu, co se týká vyjednávání s Tureckem?

Žádnou chybu tam nevidím. Je to velmi obdivuhodné. Není v zájmu nikoho situaci eskalovat. Německo se vyrovnalo se svou minulostí jako žádná jiná země a je obdivuhodné, jak klidně a věcně reaguje.

Jak vnímáte fakt, že když Schulz vyjmenoval cosi jako svou variantu „osy zla“ – země, které podle něj škodí demokracii – jmenoval USA, Polsko, Maďarsko, Turecko... A nejmenoval Rusko? Co říkáte tomuto jeho proslovu na sjezdu?

Martin Schulz, a obecně jak sociální, tak křesťanští demokraté, poučení z druhé světové války a nacismu, si velmi pečlivě hlídají svoji demokracii a samozřejmě i to, co se děje ve světě. Upozornil na to, že jsou některé země, kde je dnes například ohrožena svoboda slova. A zmínil tyto čtyři státy. Že nejmenoval Rusko, si vysvětluji tím, že o Rusku se dnes nemluví. Nemyslím v souvislosti se svobodou slova, ale obecně. Za poslední dny a týdny se více samozřejmě mluví o Spojených státech, o Turecku a podobně. To samozřejmě neznamená, že v Rusku není porušována svoboda slova, naopak.

Pokud jde o sankce, připomínáme si třetí výročí anexe Krymu a sankce vznikly na základě chování Ruska na východě Ukrajiny. O tom je potřeba mluvit. Sankce samy o sobě nikdo nechce, ale zároveň nikdo nechce, aby se v Evropě porušovalo mezinárodní právo a silnější zabíral území toho slabšího. O tom je samozřejmě potřeba jednat s Ruskem, od toho jsou minské dohody.

Pokud jde o Trumpa, jak sledujete jeho poslední kroky? Útočí na média, obvinil Obamu z odposlouchávání svých kanceláří, což popřel šéf CIA Comey, a FBI jeho lidi vyšetřuje z napojení na Rusko. Zároveň dále bojuje proti imigraci a začal škrtat zdravotní a sociální výdaje. Jak to zhodnotit?

U Donalda Trumpa se člověk nikdy nenudí. Když ráno vstanu, pustím si CNN, opět je nový vývoj. Donald Trump se probudí, napíše tweet a už je o čem mluvit. Pokud jde o obvinění Donalda Trumpa na adresu Baracka Obamy, je ničím nepodložené. Není možné, aby americký prezident odposlouchával jakéhokoli občana. To v americké demokracii možné není, protože by musel mít povolení soudu, musela by to dělat FBI, která to jasně vyvrátila. Probíhá slyšení, pokud jde o styky z okolí Donalda Trumpa v Moskvě a v Rusku.

Ať to dopadne jakkoli, pro Donalda Trumpa to nebude končit. Bylo by pro něj mnohem jednodušší, kdyby podobně jako to udělali všichni prezidenti před ním, předložil svá daňová přiznání a bylo by jasně vidět, zda měl či neměl finanční transakce z Ruska. To neudělal a říká, že je nebude předkládat. Takže samozřejmě pochybnosti budou přetrvávat. Neuplyne den, aby ze strany nového amerického prezidenta nepřišlo něco kontroverzního. Viz například, že Ivanka Trumpová bude mít kancelář v Bílém domě. To nikdy za žádného amerického prezidenta nebylo, aby děti prezidenta měly kancelář v Bílém domě. Každým dnem vzbuzuje o sebe zájem, média to diskutují, spoustě lidem se to nelíbí, tak jdou demonstrovat a tak to pravděpodobně bude celé jeho volební období.