Toto je Fialovo dědictví. Šafránková nad rozpočtem pro sociální věci

11.12.2024 6:57 | Rozhovor

Nepřijatelný hazard vůči občanům. Tak hovoří poslankyně SPD Lucie Šafránková o rozpočtu s přehnaným očekáváním na straně příjmů a podstřelenými výdaji. Sociálně slabým skupinám se přidává tak, že to s bídou pokryje inflaci, zatímco sobě vládní politici chtějí přidávat a ještě to chtěli schválit zrychleně.

Toto je Fialovo dědictví. Šafránková nad rozpočtem pro sociální věci
Foto: Archiv Lucie Šafránkové
Popisek: Lucie Šafránková

Vláda předložila do sněmovny rozpočet na svůj poslední rok ve funkci. Co podle vás tak, jak je sestaven, ukazuje o vládních prioritách?

Návrh rozpočtu spíše jednoznačně ukazuje to, co mezi vládní priority nepatří:

  • Není to konsolidace veřejných financí a snaha o snižování zadlužení státu. Fialova vláda naopak v souhrnné bilanci čtyř státních rozpočtů, které předložila, vytvořila nejvyšší dluh ze všech vlád v české historii (přes jeden bilion korun). Rekordně za dobu jejího působení stoupla i míra zadlužení státu vůči hrubému domácímu produktu, přičemž se nebezpečně přibližujeme nárazu do tzv. dluhové brzdy (státní dluh ve výši 55 % HDP), což by znamenalo z roku na rok povinnost předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet – tedy buď masivně a plošně zvýšit všechny daně, nebo brutálně (min. plošně o 15 %) seškrtat veřejné výdaje. Toto je dědictví Fialovy vlády příštím českým vládám.

  • Prioritou fialovců není snaha o transparentní a pravdivě předložený státní rozpočet. Vláda, a na tom je shoda ekonomických expertů, v předloženém návrhu hrubě nadhodnotila veřejné příjmy, nebezpečně podhodnotila některé povinné výdaje a na výdajové straně v několika zásadních položkách (podpora producentů energie z tzv. obnovitelných zdrojů, financování platů nepedagogických pracovníků ve školství) vychází z dosud neexistující legislativy. A nadhodnocený je i vládní odhad růstu ekonomiky v příštím roce, a tudíž i celkový odhad daňových příjmů. Výsledný rozpočtový deficit tak na konci roku 2025 může být o desítky miliard korun vyšší než ten předložený a schválený.

  • Mezi vládní priority nepatří podpora bydlení, podpora porodnosti a podpora pracujících rodin s dětmi, jakožto ani podpora sociálně zranitelných skupin občanů, např. zdravotně postižených, protože výdaje na tyto položky jsou většinou nižší než průměrný růst plánovaných výdajů i než predikovaný růst inflace. Naopak hluboko nad průměrným růstem výdajů i odhadované inflace se nachází navýšení rozpočtových výdajů na dotace neziskovým organizacím i privátním podnikatelským subjetům. To o vládních rozpočtových prioritách také mnohé vypovídá.

Vy jste o tom rozpočtu řekla, že je tak nepravdivý jako reklama na „čokoládu bez kakaa“ a všichni vědí, že nebude fungovat. V čem vidíte největší problém z hlediska reálného odhadu příjmů a výdajů?

Částečně jsem to naznačila v předchozí odpovědi.

Objemově největší problém se týká odhadu příjmů z prodeje emisních povolenek, kde může být rozdíl mezi plánem a realitou klidně i minimálně dvacet miliard korun a ve špatném (příliš optimistickém) odhadu ekonomického vývoje, což také může vygenerovat nesoulad mezi plánovanými a skutečnými příjmy v řádu desítek miliard korun.

Problémem je i podhodnocený odhad výdajů na důchody, který může rezultovat k vyprázdnění rozpočtové rezervy.

A nepřijatelným hazardem vůči občanům, obcím i krajům je to, že neexistuje legislativa, podle které by bylo možné zřizovatelům škol přidělit peníze na platy jejich nepedagogických pracovníků. A nikdo ani neví, kolik peněz to bude – přičemž i obce a kraje musejí v těchto dnech schvalovat své rozpočty na příští rok.

Jak jste spokojena konkrétně s kapitolou MPSV, kterou jste projednávali na sociálním výboru sněmovny?

Nejsem s ní spokojena.

Ostatně proto jsem ve svých pozměňovacích návrzích k rozpočtu požadovala posílení rozpočtových položek, které se týkají důchodů, podpory rodin s dětmi, dětí, zdravotně postižených, platů podhodnocených sociálních pracovníků či odměn pěstounů.

Ve všech těchto oblastech je růst výdajů meziročně nedostatečný a minimální, často pod inflací.

Anketa

Jak hodnotíte opatření, která v době nejhoršího covidu přijímala vláda České republiky?

hlasovalo: 13047 lidí

Ministr Jurečka plánuje změny v administraci sociálních věcí, hlavně v úřadech práce. Slučování úřadů, škrtání administrativních míst a další věci. Co na tuto reformu říkáte?

Hluboce nesouhlasím a deklarovala jsem to i veřejně.

A jsem ráda, že i na základě mého tlaku byl záměr zrušit 83 územních pracovišť a poboček úřadu práce prozatím alespoň redukován zhruba na polovinu. Ale ani s tím nesouhlasím.

Existence pobočky úřadu práce v regionu je nejlepší prevencí proti propadu sociálně a ekonomicky znevýhodněných a ohrožených lidí do pasti příjmové chudoby i proti vzniku či rozšiřování sociálně patologických jevů.

A je i vhodným nástrojem pro zajištění návratu lidí závislých na sociálních dávkách do standardního pracovního režimu. Tyto pobočky a jejich zaměstnanci fungují i jako poradci a průvodci klientů úřadu práce nesmírně složitým a nepřehledných českým sociálním systémem.

A naopak zrušení každé takové pobočky povede k tomu, že situace sociálně nejohroženějších lidí, třeba zdravotně postižených, seniorů, matek s malými dětmi a dalších, se zhorší, protože pro ně bude často fyzicky a finančně nemožné dojíždět na úřad práce do desítky kilometrů vzdálených měst mezi úředníky, kteří jejich životní situaci neznají.

Dalším negativním důsledkem případného rušení poboček úřadu práce bude ztráta jejich kvalitních a zkušených zaměstnanců a jejich nenahraditelného know-how, protože tito kvalifikovaní lidé si mnohdy mohou najít práci v jiném oboru v dosahu místě svého bydliště namísto toho, aby trávili několik hodin denně dojížděním na jinou pobočku úřadu práce, kam by byli přeloženi. Nehledě na finanční náklady takového každodenního dojíždění.

Bc. Lucie Šafránková

  • SPD
  • poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku
  • poslankyně

Stát se chlubí, že jsou jeho služby stále více on-line a dají se vyřídit „z domova“. Nejsou ale klienti sociálních služeb a příjemci sociálních dávek typicky tou skupinou, pro kterou naopak musí být zachován osobní kontakt a pomoc konkrétních úředníků a terénních pracovníků?

Jednoznačně ano. Stovky tisíc lidí napříč věkovými a sociálními kategoriemi nemají počítač ani tzv. chytrý mobil, nevyznají se v sofistikovaných aplikacích úřadů veřejné správy a preferují osobní kontakt s úředníkem, možnost svou situaci vysvětlit, konzultovat, doložit atd.

Kritizovala jste vládu za to, že důchodcům přidá necelé čtyři stovky, zatímco platy politiků chce zvýšit o plných sedm procent. A to jste ještě zabránili tomu, aby se toto přidání projednávalo zrychleně. Můžete připomenout, co se kolem toho ve sněmovně odehrálo?

Nejprve Ústavní soud v květnu rozhodl o zrušení části zákona o platech ústavních činitelů v části, která se týkala platů soudců. Ale jelikož Fialova vláda – přestože obdobný verdikt už Ústavní soud v minulosti vydal – v příslušném zákoně nesmyslně stanovila stejnou platovou základnu pro soudce i politiky, bylo nutné zákon novelizovat.

Vláda to diletantsky a nezodpovědně nechala až na závěr října, kdy už vzhledem k zákonným lhůtám stanovujícím proces standardního přijímání legislativy nebylo možné zákon schválit tak, aby byl účinný od nového roku.

Tak jej vláda navrhla projednat v tzv. zrychleném režimu obsahujícím pouze jedno čtení změny zákona v Poslanecké sněmovně, tedy bez možnosti podávat pozměňovací návrhy.

A k tomu navrhla zvýšit platy politiků plošně o 7 % v situaci, kdy reálné příjmy drtivé většiny občanů, kteří si politiky platí, již třetím rokem klesají nebo v nejlepším případě stagnují.

To jsme v SPD odmítli a spolu s druhou opoziční stranou jsme použití tohoto postupu vetovali.

Hlavně proto, abychom ve standardním režimu projednávání zákona mohli podat náš pozměňovací návrh na zmrazení platů politiků na pět let se stejnou výší platové základny po celou tuto dobu.

Což považujeme za jedinou slušnou variantu vyřešení problematiky současného nastavení platů politiků.

A chceme, aby občané viděli, jak se jednotliví poslanci k tomu návrhu svým hlasováním postaví.


 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

cenzura

I já jsem ostře proti cenzuře, bohužel je se nám tu rozmáhá a to i ze strany vlády. Nebo vy nemáte ten dojem? Vždyť Foltýn je toho jasným příkladem, a myslím, že za celým tím vládním bojem proti dezinformacím je vlastně snaha o cenzuru pro vládu nepohodlných názorů. Netvrdím, že svoboda slova je ab...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 34 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Odpověď Danuši Nerudové po jejím sprostém výlevu cílí na slabé místo

10:52 Odpověď Danuši Nerudové po jejím sprostém výlevu cílí na slabé místo

VIDLÁKŮV TÝDEN „Ruská pátá komunistická kolono – jděte do p*dele,“ tohoto výlevu se dopustila europo…