Před pár dny se konal jeden z nejdelších summitů EU. Evropští lídři nakonec schválili podobu obnovy ekonomiky. „Byl to dlouhý a obtížný summit, ale výsledek za vyjednávání stojí,“ řekl irský premiér Micheál Martin. Co si myslíte vy? Nejde o příliš velké zadlužování?

Schválený balík tzv. Fondu obnovy je obrovský, splácet se bude až do roku 2058. Výsledek schválený Evropskou radou je lepší, než byl původní návrh Komise, zejména proto, že obsahuje méně dotací, ale více úvěrů, které budou muset dané státy splatit. S takto velkým balíkem peněz ale ani tak nesouhlasíme. Nezastávám názor, že se z krize můžeme dostat větším utrácením a zadlužováním. Naopak, měli bychom jako politici vytvářet co nejlepší podmínky živnostníkům, podnikatelům a firmám, aby znovu mohli vyrábět a prodávat, aby byli schopni dopravovat své výrobky zákazníkům, aby měli dost kvalifikovaných zaměstnanců atd. Dotacemi ještě žádný stát nezbohatl.

Výsledek si pochvaloval například i semilský poslanec a předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský, který na sociální síti uvedl: „EU je po dnešku silnější, soudržnější, solidárnější a ještě více spolupracující. A takovou ji v současném globalizovaném světě plném politiků, kterým překáží demokracie, potřebujeme. Jsem zastáncem evropské federace. A tohle je důležitý krok k ní.“ Co na jeho slova o federalizaci Evropy říkáte?

Jsou nesmyslná. Evropská unie federací není a nikdy být nemůže. Stojí na národních státech, které mají každý svá specifika a v řadě oblastí si zdravě konkurují. Nechci vytvořit jednotný nemastný neslaný moloch. Vyhovuje mi EU jako společenství států, které spolu vzájemně spolupracují, protože je to ve výsledku pro všechny výhodné. Ale Češi budou vždy Čechy, stejně jako Francouzi zůstanou Francouzi. Na tom žádný sen kolegy Farského nic nezmění.

Naopak europoslanec Guy Verhofstadt byl těžkopádností jednání rozladěn. Na svůj twitter napsal: „Evropa je opět paralyzována podmínkou jednohlasnosti mezi členskými státy. Nejvyšší čas zahájit konferenci o směřování Evropy, abychom toto zrušili! Takto moderní politika nefunguje.“ Co na tato slova říci? Očekáváte, že „nehodící se“ podmínka jednohlasného názoru bude do budoucna čelit tlaku na odstranění?

Guy Verhofstadt je největší federalista v Evropském parlamentu, jeho slova mě nepřekvapují. Platí to, co v předchozí odpovědi. Demokracie EU zůstane nejvyšší pouze tehdy, když si všechny státy budou rovny a nebudou nuceny kráčet směrem, kterým nechtějí. Mezinárodní organizace fungují jinak než národní státy, jednomyslnost v klíčových oblastech zde proto má svůj smysl.

Nepovede přílišné přerozdělování ke snížení motivace k fiskálně odpovědnému chování? Co si státy s nízkým zadlužením vezmou z nutnosti platit dluhy jiných?

Já vždy tlačím na nižší výdaje. A to i s vědomím, že dostane míň i Česká republika. Nejsem příznivcem dotací, ať už se jedná o podnikání, nebo i zemědělství. Tlak na vyšší výdaje snímá odpovědnost z jednotlivých států, protože někteří věří, že když nebudou sami hospodární, tak jim ty peníze nakonec někdo dá. A to není správné.

Splácet půjčku mají členské státy až do poloviny 21. století. Vstoupili jsme tímto do dluhové unie?

Dluhovou unií bych to zatím nenazývala, ale délka splácení mě udivuje. Jako bychom měli nějakou jistotu, že do roku 2058 už nepřijde jiná krize, která si vyžádá další výdaje.

Podle Ursuly von der Leyenové bude čerpání z fondu spojeno s plněním národních reformních programů, ke kterým se bude muset zavázat každý členský stát. Investice budou spojeny s přechodem k digitálnímu a „klimaticky odpovědnému“ hospodářství. Budeme tedy půjčené peníze využívat k věcem, které třeba mnozí z nás ani nechtějí?

Podmínění těchto čerpání reformním plánem podporuji. Je dobře, že se peníze neodevzdají na stříbrném podnose bez jakýchkoli podmínek. Je našim cílem, abychom je využili co nejlépe pro naši budoucnost.

Je po schválení fondu reálnější otázka přijetí eura? Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar vznesl dotaz, co nám nyní brání v přijetí společné evropské měny...

Toto téma je úplně mimo mísu v dnešní době.

Zadlužujeme se však i v České republice. Exprezident Václav Klaus nedávno na Primě řekl, že považuje deficit rozpočtu na letošní rok 500 miliard za rozhazování peněz, které stejně nevyřeší dopady ekonomické pandemie. „To, co se děje teď, je pro mě konec světa. Pouze rozvrátíme své finance. Dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků.“ Jak pohlížíte na deficit rozpočtu vy?

Andrej Babiš se tváří, že v EU bojuje proti zadlužování, doma však dělá totéž. Chápu potřeby vyšších výdajů v době covidové krize, ale vláda je spíše využívá k rozdávání dárečků než k záchraně ekonomiky.