Po referendu v Turecku, zesílily obavy, že by mohl prezident Erdogan vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace. Zrušením dohody už pohrozil turecký ministr pro vztahy s EU Ömer Celik. Vyzval EU, aby Turkům okamžitě přiznala právo cestovat na území svých členských zemí bez víz. „Pokud dostaneme zápornou odpověď, máme právo znovu posoudit a pozastavit všechny dohody,“ prohlásil Celik. Do jaké míry je podle vás tato možnost reálná? Jde jen o další z řady výhrůžek, nebo je teď situace vážnější s ohledem na posílení Erdoganovy moci?

Výhrůžky byly od začátku, od podepsání dohody. Jsou a budou, ale Erdogan a turecká vláda moc dobře vědí, že bezvízový styk nedostanou, protože v dohodách stojí i něco o tom, že Turci musí plnit určité podmínky a oni podmínky neplní. Naopak v situaci po potlačení puče, tak i po referendu se podmínkám vzdalují a vzdalují se také členství v Evropské unii. EU je společenství, které je založeno na určitých hodnotách a mezi ně patří lidská práva, občanská práva a demokracie. Od nich se Turecko referendem vzdálilo.

Přístupová jednání o vstupu Turecka do EU jsou zmrazena. Prezident Erdogan říká, že to vlastně nevadí a zvažuje vyhlášení referenda na toto téma. O čem tento krok svědčí?

Je dobře, že jsou jednání zmrazena. Záleží na Turcích, co udělají, zda se pohnou ve směru k demokracii, nebo zda půjdou opačným směrem, ale pak nemohou očekávat, že jednání budou nějakým způsobem pokračovat. Pokud jde o výhrůžky, že si Turecko udělá referendum o tom, zda má pokračovat ve vyjednávání s Evropskou unií nebo ne, to záleží na Turcích samotných. Z pohledu Evropské unie je mnohem taktičtější, když bude jednání dále držet zmrazená, ale neukončí je. Není v našem zájmu, abychom Turecko odsouvali dál na Blízký východ nebo jej izolovali, ale bude to záležet na nich. Pokud jde o dohodu v souvislosti s migranty, předpokládám, že budou dále vyhrožovat, ale není v jejich zájmu, aby svou domácí situaci dalším odklonem od Evropy zhoršovali. Je pravda, že Erdogan ekonomicky Turecko posunul dopředu, ale za poslední rok nebo dva Turecko stagnuje a jde dolů.

Bavil jsem se v Německu s Turky a ti vám řeknou, že turistika je mrtvá. Na turecké riviéře nebo v Istanbulu je desetina turistů, kteří přijížděli před pár lety. Zhoršila se bezpečnostní situace, Turecko nyní, jak má výpady vůči Německu nebo Holandsku, nemůže očekávat, že tam přijedou z těchto států turisté ve větším počtu. Má to dopad na tureckou ekonomiku a to samé platí o investicích. Když se nebude investor cítit bezpečně, tak tam nepůjde a to má další devastující dopad na Turecko. Sýrie je nestabilní a není vyřešen problém s Kurdy. Erdogan toho má tolik...

Žádné pravomoci, i když si je nechal schválit v referendu, mu nepomohou. Chová se jako diktátor i bez nich. Vždyť prodloužil výjimečný stav. Turecko má tolik problémů, že jsem přesvědčen, že přes veškerou iracionalitu a nevypočitatelné a frustrující chování Erdogana není v jeho zájmu vztahy s EU dále zhoršovat. Když se podívám na reakci evropských politiků, například J. C. Junckera nebo kancléřky Merkelové, nechtějí vztahy dál vyhrocovat a vědí, že je Turecko pro EU důležité a také EU je důležitá pro Turecko. Proto od nich zaznívají apely ke zklidnění situace a k navázání dialogu.  

Erdogan hovoří také o zavedení trestu smrti. Zní to dost hrozivě, je skutečně čeho se obávat?

Jediná země v Evropě, která uznává a praktikuje trest smrti, je Bělorusko. Turecko je členem Rady Evropy, dokonce je jedním ze zakládajících členů a jedna z podmínek členství, je zrušení trestu smrti. Takže nejde jen o EU, ale také o působení Turecka v Radě Evropy. Zavedení trestu smrti žádný z problémů Turecka, o kterém jsme mluvili, neřeší.

Zmíním ještě jednu zajímavou situaci. Nejdřív se dostaly do médií informace o tom, že americký prezident vysílá letadlovou loď ke Korejskému poloostrovu, aby odradil KLDR od dalších testů jaderných zbraní, pak vyšlo najevo, že snad měla být vyslána na cvičení směrem k Austrálii. Jak si to vysvětlujete?

Není v zájmu nikoho, nejen Američanů, ale také Jihokorejců, Japonců, Číňanů a koneckonců i nás, kteří jsme tisíce kilometrů daleko, aby měla Severní Korea jaderné zbraně. Mělo by být v zájmu celého mezinárodního společenství vytvořit takovou situaci, aby Severní Korea jak jaderné zbraně, tak nosiče nevyvíjela. Není to samozřejmě jednoduché, svým potenciálem, který pravděpodobně nemá, Severní Korea hrozí. Neohrožuje to Spojené státy, ale ohrožuje to sousední země jako jsou Japonsko a Jižní Korea. Pokud jde o americkou flotilu, podrobnosti znám jen ty, co byly ve sdělovacích prostředcích. Podle mě to byla asi součást psychologického nátlaku za Severní Koreu.  

Prezident Donald Trump předvedl překvapivý zvrat v politice vůči Číně. Nejdřív Čínu kritizoval, teď hovoří o čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, kterého v kampani rozhodně nešetřil, jako o člověku, ke kterému cítí obrovský respekt. Co tím podle vás sleduje?

Co sleduje Donald Trump se dá velmi těžko vyčíst a mají s tím potíže sami Američané i nejbližší spolupracovníci Donalda Trumpa. Jak vidíme po necelých sto dnech vlády, je tam obrat o 180 stupňů, ať jde o vztahy s Ruskem, s NATO a podobný vývoj vidíme i ve vztahu k Číně. Tím, že je velkopodnikatel, uvědomuje si minimálně ekonomický význam Číny. Američané jsou frustrování tím, že mají deficit v obchodu s Čínou. Trump vidí, že si nemůže dovolit ekonomickou konfrontaci, protože by to negativně postihlo nejen Čínu, ale i Spojené státy a to jak majitele, tak zaměstnance firem. Proto už říká, že Čína nemanipuluje měnu, přičemž v kampani tvrdil opak. Je velmi dobrý v tom, že dovede s partnery, s kterými jedná, vytvořit, jak se říká pozitivní chemii. I když návštěva čínského prezidenta ve Spojených státech byla naprosto zastíněna situací v Sýrii, podařilo se americkému a čínskému prezidentu navázat dobré osobní vztahy a od nich se do budoucna budou odvíjet další jednání.

Zajímavé také je, že při tom setkání Donald Trump a Ivanka Trumpová nezapomněli na svůj byznys a módní výrobky, které prodává Ivanka Trumpová. Budou mít na čínském trhu přednost a budou propagovány. I to ukazuje, jaký je Donald Trump prezident, jaké má zájmy, jak myslí a jak mění názory. Nemyslím si, že z dlouhodobějšího hlediska se mu toto vyplatí. Díval jsem se na poslední průzkum, 56 procent lidí vidí, že nedodržuje předvolební sliby. A to je důležitý indikátor. Jeho popularita klesá a bude klesat dál. I z toho důvodu, že je bez mrknutí oka schopen o 180 stupňů otočit. Pro bezpečnost a ekonomický vývoj ve světě i americko–čínské vztahy a dopady na nás v Evropě je dobře, že otočil, protože americká a čínská ekonomika, když nepočítám EU jako celek, jsou dvě největší ekonomiky na světě, takže jakákoli konfrontace by měla negativní dopady na nás. Z tohoto důvodu je dobře, že otočil, ale samozřejmě to působí nedůvěryhodně.