Premiér Petr Fiala oznámil, že chce jednat o zastropování cen energií na celoevropské úrovni. Je to podle vás rozumné řešení?

Není. Zastropování cen znamená pokles nabídky s případným nárůstem poptávky. To vede k nedostatku a k černému trhu, jak jsme my dříve narození poznali na vlastní kůži. Pro mne má smysl mluvit o řešení pouze pokud je formulován řešený problém. Složitý problém řešíme rozložením na jednodušší problémy a ty řešíme podle jejich priority. Nejvyšší prioritu má problém, který je závažný a zároveň řešitelný rychle. Předpokládejme, že problém státu je „Snížit cenu energie pro občany a podniky“. Ten navrhuji řešit odstraněním příčin, kde to jde rychle. Rychle to nejde s inflací ze dvou roků kovidismu (už se stalo). Máme celosvětově o 60 procent více peněz a odhadem nejvýš 80procentní produkci „nekovidových“ hodnot. Tedy dvojnásobný poměr Peníze/Hodnota. Ten rychle vrátit nejde. Jen přes větší produktivitu nebo zrušení peněz, tedy bankroty s odepsáním dluhu.

Rychle to jde zrušením emisních povolenek, zrušením zákazu používání paliv kvůli produkci životodárného CO2, což právě před týdnem nejvýš na rok laskavě dovolila vláda teplárnám = „předcházení stavu nouze“, zrušením poplatků za obnovitelné zdroje, zrušením nebo změnou znaménka sazby daně za elektřinu a plyn.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na to konto uvedl, že Evropa musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, protože stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů. Jak si tato slova má laik vysvětlit? Opravdu to pomůže řešit současnou krizi?

Ne. Zajímavým výsledkem devatenáctiletého dekarbonizování je, že výroba elektřiny z uhlí v ČR je o 10 procent vyšší, než roku 2010 při ceně emisní povolenky vyšší, než tehdy byla celá cena elektřiny. Jak se to stalo? Růst celkové spotřeby energie je odjakživa spojen s růstem HDP. Státem ovládaný ČEZ zrušil uhelné elektrárny s výkonem zhruba 800 MW a nahradil je plynovými. Ty vyráběly draho i když byl plyn laciný. Nyní je plyn drahý, tak trvale naplno vyrábějí uhelné elektrárny, abychom se obešli bez výroby z plynu aspoň v noci. Za dne je potřeba elektrického výkonu vyšší, tak se z plynu vyrábí po celý den, když počasí nepřeje, nebo „jen“ ráno a večer. V roce 2010 byla všechna zvýšená spotřeba za dne z uhlí a celková výroba z plynu byla zanedbatelná. Když si stanovíme maximální cenu plynu bude sice cena z něj vyrobené elektřiny omezena, jenže když plyn za svou maximální cenu nikde nekoupíme, prostě tu elektřinu nevyrobíme. Bystrý čtenář nahlédne, že ji pak ani nemůžeme použít.

Ministr Síkela zároveň uvedl, že je třeba „opravit“ trh s energiemi. Rozumíte, co tím ministr obchodu myslel? Je možné vůbec nějaký trh opravovat? Co by to podle vás mělo znamenat?

Netuším a udělal jsem si anketu na příklady nebo princip populárního „selhání trhu“, protože tomu výrazu nerozumím. Z ankety vyplynulo, že „selhání trhu“ znamená, že se lidem nelíbí vysoká cena něčeho. Jenže vysoká cena je jediný spolehlivý mechanismus pro vyrovnání nerovnováhy při velké poptávce a malé nabídce.