Piráti představili start volební kampaně s Programem pro všechny. Je podle vás vůbec možné mít program pro všechny?

Já myslím, že je to dokonce povinnost politické strany, aby program, který připravuje, pokrýval celé spektrum života lidí a snažili jsme se pomoci všem občanům.

Je to podle vás reálné? Nikdo nevyhoví všem, jak se říkává…

Samozřejmě že asi nějaká skupina v programu najde více opatření, která se jich týkají, nějaká méně, ale všechny návrhy, které předkládáme, jsou reálné a já věřím, že se nám podaří velkou část z nich realizovat.

Na konci minulého rozhovoru jsme se dotkli řešení státního dluhu a ekonomické krize. Piráti přiznávají, že pokud to bude nutné, budou muset zvýšit i daň z přidané hodnoty. Na kolik procent tedy hrozí zvyšování DPH?

Strukturální deficit státních financí je někde okolo dvou set až tří set miliard, spíše se blíží třem stům miliardám korun. Podle nás je naprosto nutné tuhle situaci řešit, jinak nám hrozí razantní nárůst nákladů na financování státního dluhu, což by se výrazně prodražilo a zvýšilo by to náklady na to, dát situaci dohromady ještě více. Máme plán, jak dát státní finance do pořádku. Jedním z pilířů je posílení ekonomického růstu například skrze větší podporu reinvestic a rychlejší investice do modernizace výroby v České republice a do transformace ekonomiky směrem k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, která se bude více soustředit na koncové produkty a méně na subdodávky. To je jeden pilíř. Pokud by se to dobře podařilo, může do státní pokladny přinést až sto miliard korun ročně – když bude růst rychlý.

Druhý pilíř je dostat skupiny lidí, kteří jsou dnes vyloučení z trhu práce, na legální trh práce. Mluvím například o lidech s exekucemi nebo v dluhových pastech, rodiče pečující o malé děti, kteří by si chtěli přivydělat na zkrácené úvazky. Podobně senioři, kteří by měli chuť ještě dobrovolně pracovat dál a také na částečný úvazek, kde jsou odvody, které platí, skutečně vysoké. Tady vidíme potenciál dostat významné množství lidí na legální trh práce, což by státu přineslo další desítky miliard korun ročně.

Dále vidíme velký prostor pro úspory. Jsme přesvědčení, že v oblasti veřejných zakázek je stát schopen ušetřit významné peníze, stejně tak je namístě osekat některé dotační programy. Určitě je potřeba zefektivnit fungování státu skrze digitalizace, kde vidíme další desítky miliard úspor. Až v případě, že tenhle balík opatření nezabere dostatečně a ukáže se, že nestačí na to, dát veřejné finance do pořádku, budeme se bavit o daních. A daň z příjmu fyzických osob určitě není tou první daní, která je na seznamu.

Je v tom plánu zahrnuto i to, jakým způsobem utíkají finance z České republiky do zahraničí v rámci dividend, daňových rájů a podobně? Jedná se o stovky miliard korun.

Rozhodně. To je další významná oblast – jednak zlepšení výběru daní, případně omezení daňových výjimek, kde bude zcela zásadní důraz na otázku vzájemných transferových cen. To znamená situace, kdy se skrze fiktivní faktury nebo faktury, které neodpovídají realitě, či přes nějaké účetní operace vyvádějí peníze z českých dceřiných firem do zahraničních mateřských firem bez toho, aby firmy odvedly daň z příjmů, kterou by měly zaplatit.

Nedá se tedy odhadnout, jaká je šance, že ke zvýšení daní z příjmů dojde?

Především bych se chtěl vymezit proti zvýšení daní z příjmu. Máme za to, že pravděpodobně bude potřeba zvyšovat některé daně, ale my bychom nejprve chtěli danit v oblastech, které, řekněme, mají nějaké negativní dopady na své okolí. O čem je namístě se rychle bavit, je vyšší zdanění těžby nebo komerčních nemovitostí, tady se například jedná o velkoskladech na polích… nějaké peníze může přinést zdanění konopí a je tady i digitální daň, která je už v poměrně pokročilém stadiu v Poslanecké sněmovně, to se také může posunout dopředu. Ještě nějaký prostor existuje. Další otázky jsou u spotřební daně, kde došlo k celkem nepochopitelnému snížení spotřební daně na motorovou naftu, kvůli čemuž stát přišel asi o šest miliard ročně. Máme seznam věcí, které jsou namístě řešit prioritně, a až potom se můžeme bavit o dalších velkých daních.

Jednou z těch dalších daní je daň pro komerční budovy – daň z nemovitosti. Se zvyšováním těchto daní a jiných kroků někdy přichází efekt, který způsobuje, že vyšší náklady nakonec dopadají na běžné a nejchudší spotřebitele. Jako příklad uvedu praxi některých firem, na kterou upozornil šéf odborářů Josef Středula. Po zrušení superhrubé mzdy se měla zvýšit zaměstnancům výplata. Jenže společnosti snížily mzdu tak, aby ji zaměstnanci měli stále stejnou. Jak chcete zajistit, aby tato různorodá opatření nakonec nedopadla na Čechy s nízkým příjmem?

Co se týká konečného dopadu daňového břemene, samozřejmě že efekt se vždy nějakým způsobem rozdělí, takže jen část výnosu dostane stát, ale to vidíme například na tom, že kvůli zrušení superhrubé mzdy porostou v následujících letech pomaleji důchody, protože stát nepřidával s tím, že se snížily daně. To se nakonec projeví v důchodech lidí. Podstatnou část zrušení superhrubé mzdy nakonec zaplatí důchodci, což byl jeden z argumentů, kterým jsme se vládě snažili vysvětlit, proč opatření nebylo rozumné, ale tak to bohužel skončí.

Ano, vždy když navrhujeme opatření tohoto typu, zamýšlíme se, jaký bude výsledný efekt, nicméně když se bavíme o zdanění komerčních nemovitostí, mohlo to by nakonec vést k větší efektivitě využití prostor. Například aby se haly nebo brownfieldy využívaly intenzivněji, což zase sníží tlak na zábor další zemědělské půdy. Tam mohou být i pozitivní efekty, podobně větší zdanění těžby může vést k tomu, že obce budou více promýšlet, jestli povolit, nebo nepovolit lom, protože peníze, které z toho lomu budou mít, mohou investovat do služeb občanům. S tím přijde i větší otevřenost o tom diskutovat než jen klást nějaký odpor.