Hospodářská komora představila analýzu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Podle ní Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Nezavání to tak trochu šířením poplašné zprávy, nebo jde o trefný popis skutečného stavu?

Tohle je fakt zajímavá věc. Vůbec nejste prvním, kdo se mě na to ptá. A všichni, kdo se mne na to ptají, mají tak trochu „oči navrch hlavy“ a náramně se diví a komentují, jak prý to je depresívní popis. Já nejsem udivená z toho, co Hospodářská komora píše, ale z toho, jak na to lidé reagují. Říkám si: Cožpak si to lidé museli přečíst až od Hospodářské komory, aby to viděli? Vždyť já o tom mluvím už roky, že ČR neroste, že navíc má tak zoufaleckou státní hospodářskou politiku, že růst ani nemůže, a že jsme ztratili konkurenceschopnost! Takže ne, není to poplašná zpráva, je to celkem trefný popis.

V čem se ale s Hospodářskou komorou neztotožňuji, a to ani trochu, je způsob řešení. Komora kupříkladu navrhuje, aby stát víc podporoval inovace. Státní podpora inovací je ovšem protimluv – my víme, statisticky to můžeme na příkladu nesčetných zemí dokázat, že inovace jsou nepřímo korelované s velikostí státu: Čím menší stát, tím více inovací – vyšší efektivita – větší konkurenceschopnost – vyšší růst. Neboli, pokud by stát začal sypat víc peněz do výzkumu, bude to naprosto kontraproduktivní. Ale pokud by se stát dramaticky zmenšil, znovu by se hospodářský růst a růst prosperity a životní úrovně nastartoval. A vůbec nepochybuji, že máme i na to být evropské jedničky.

Další neblahá zpráva. Česku takřka nejvíce ze srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance. Takové varování směrem k naší zemi vydala prostřednictvím své analýzy největší japonská investiční banka Nomura. Proč se právě Česko ocitlo ve stejném pytli s Tureckem a Srí Lankou? Není to nesmysl?

Měnová krize je situace, kdy dojde k velmi prudkému, neřízenému oslabení domácí měny umocněnému nájezdem zahraničních spekulantů. Nezřídka může dojít k propadu kurzu až o desítky procent. Abychom mohli u nás mluvit o měnové krizi, musela by koruna skokově propadnout kupříkladu někam k 30 korunám za euro, a to za současného útoku spekulantů. K měnové krizi totiž dochází tehdy, pokud kurz měny je viditelně vychýlen od ekonomicky opodstatněné úrovně.

Pardon, Nomuro, ale tohle je velmi nepravděpodobný scénář. A je nepravděpodobný už z prostého důvodu, že posilování koruny v první polovině roku mělo celkem průhlednou příčinu: Vysoké úročení ve spojení se závazkem centrální banky intervenovat na podporu kurzu v případě, že by oslabil, vedlo k zajištění příslibu zisku při investici do koruny. Jakmile ovšem ČNB přestala úroky zvyšovat, ECB naopak ve zvyšování úroků pokračovala a byl ohlášen formální ústup od intervencí, koruna přestala být tak výhodná, takže naprosto tržně, spontánně začala pomalu oslabovat. Žádné násilné vychýlení kurzu od opodstatněné hodnoty se nekoná. Jako mnohem pravděpodobnější proto vidím scénář pomalého oslabování koruny k euru podobně, jako v první polovině roku naopak posilovala. Ale to není měnové krize.

Určitý typ krize si umím představit, ale spíš obecně v Evropě a jiného typu než krize měnová. Za mnohem pravděpodobnější považuji krizi takzvanou finanční a dluhovou, ale to je něco jiného, má to jiné projevy i příčiny.