I zcela proevropští pozorovatelé říkají, že kvóty nesmějí být prosazeny a příliv migrantů se musí zastavit právě proto, aby nedošlo ke zničení evropské myšlenky a k poštvání lidí proti EU a Schengenu... Hrozí takové nebezpečí?

Pokud chceme evropskou myšlenku obhájit, musíme vysvětlovat, proč bychom, alespoň v nějakém omezeném množství, měli uprchlíky přijímat. Pokud nedokážeme objasnit, z jakého důvodu se o ně chceme postarat, těžko můžeme obhajovat celý evropský projekt, který je postavený na solidaritě. Samotné odmítání už je příznakem toho, že evropská myšlenka slábne. Tím, že se postavíme proti solidaritě, zpochybňujeme principy, na kterých společná Evropa stojí, a dáváme najevo, že se uzavíráme za své hranice, do uzavřených celků.

Základní argument proti kvótám a přijímání uprchlíků je, že tím jen spustíme lavinu, množství uprchlíků bude nakonec bezbřehé a státy jejich počty po všech stránkách nebudou schopné zvládnout… Jak reagovat na tyto argumenty?

Kvóty nabízejí formu regulované imigrace. Je to určité krátkodobé řešení. Lze samozřejmě do budoucna uvažovat o způsobech, jak migraci omezit. Výdaje přijdou každopádně. Teď je otázka, zda finanční prostředky půjdou na integraci uprchlíků, v jaké míře na stavění táborů někde v severní Africe nebo zda budeme financovat vojenské operace, které budou zastavovat čluny atd. To není jen otázka toho, na co máme, ale i toho, do jaké budoucnosti chceme investovat. Ale určitě se nevyhneme ani tomu, abychom řešili krizi ještě před hranicemi Evropy.

I premiér Bohuslav Sobotka varoval, že „Evropa není schopná se vyrovnat s takovýmto proudem uprchlíků. Pokud bude pokračovat i v příštích měsících, může to vést ke zhroucení evropských sociálních systémů“, řekl v úterý novinářům ve sněmovně. Máme se obávat zhroucení evropské sociální politiky?

V současné době snad tento problém nehrozí. Samozřejmě nevím, jaká čísla má k dispozici pan premiér Sobotka. Jsme ale v situaci, kdy jsou počty lidí, které bychom měli přijmout, nižší, než množství uprchlíků, kteří k nám přicházeli například v době války v bývalé Jugoslávii. Nevěřím tomu, že kapacity jsou už teď natolik napjaté, aby v této první vlně nemohlo dojít k přijetí kolem tisíce nebo více tisíc lidí v jednotlivých zemí.

Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka by k nám mělo přicestovat přes tisíc uprchlíků ročně. Co vy na to?

Vždy půjde o naše rozhodnutí, jak moc chceme či nechceme pomáhat. Je samozřejmě lepší pomoci alespoň někomu. Z tohoto hlediska se dají jeho slova chápat jako částečně vstřícný krok. Chtěl bych ale slyšet, jaké máme kapacity a rezervy navíc a zda jsme schopni je navyšovat.

Jak se díváte na argumenty o tom, že k nám přicházejí hlavně mladí muži, kteří se nechtějí začlenit, nebudou chtít pracovat, budou obtěžovat ženy, poroste kriminalita atd…

To je těžké. Když by v těch člunech seděli starci, ženy a děti, budeme říkat, že jsou to lidé, kteří se o sebe neumějí postarat. Když jsou to lidé v produktivním věku, přichází interpretace, že jde o bojeschopné muže. Pokud existuje snaha najít argumenty, proč bychom je neměli přijímat, vždy se najdou. A proč na záběrech vidíme často mladé muže? Vysvětlení můžeme hledat také v jejich snaze ochránit rodinu. Pokud se muž vydá na cestu, na které riskuje život, nebude brát s sebou ženu a děti. Únosnější pak může být kalkulace, že, když dostane azyl, rodina za ním přicestuje, protože na to bude mít nárok.

Objevují se názory, že jde o zvenčí řízenou migraci. Důvodem k těmto úvahám je i to, že běženci podle předpokladů musí zaplatit dost peněz za cestu a za tyto peníze by si možná mohli dobře žít i v místech původního bydliště. Mám teď na mysli migranty z Afriky, ne ze zemí, kde probíhá válečný konflikt… Takže je zvláštní, že se na cestu, kde riskují život, vydávají. Co si o tom myslíte?

Když se někdo vydá na tak dlouhou a náročnou cestu, musí mít samozřejmě nějaké finanční prostředky. Dá se tedy předpokládat, že lidé, kteří utíkají do Evropy, nejsou ti nejpotřebnější. Takže ani my neposkytneme případnou pomoc těm nejbídnějším, těm, co tam musí zůstat. S tím ale v krátkodobém horizontu asi nic neuděláme, protože nepředpokládám, že by se Evropa odhodlala k větším humanitárním akcím daleko za svými hranicemi, už s ohledem na to, jak pomalu se vyvíjí boj s chudobou.

A názor, že je imigrace někým řízená zcela promyšleně s cílem obsadit Evropu?

Jistě, existují různé teorie. Například, že jde o způsob destabilizovat Evropu a na tom mohou mít zájem Rusové nebo Američané nebo kdokoli jiný… Konspirační teorie patří k takovýmto situacím, je to příznak určité nálady ve společnosti. Samy o sobě to nejsou relevantní vysvětlení, ale můžeme tyto teorie považovat za dost důležitý signál o atmosféře mezi lidmi, kde panuje krize důvěry v systém a v politické elity.

Pokud jednou uprchlíky přijmeme a rozdělíme mezi členské státy EU, vytvoříme podle analytika Erika Besta precedens, který do budoucna navždy změní Evropu. Myslíte si také, že když už jednou kývneme na kvóty, že už nebude cesta zpět a imigranti navždy změní evropskou kulturu? Máme očekávat, že se zcela změní tvář Evropy?

Tvář Evropy se měnila vždy a bude i nadále. Každá kultura zaznamenává změny. I v oblasti interpretace islámu možná někteří očekávají, že by mohlo dojít k určitým posunům a po pravdě řečeno, je možné, že se bude více proměňovat právě v evropském prostředí, které je obecně liberálnější, než v „domovských“ zemích islámu. To je samozřejmě ale jen spekulace. Předpoklad, že se tvář Evropy bude měnit, je správný, a to bez ohledu na to, zda přijmeme uprchlíky z Afriky, Sýrie nebo odkudkoli. Změny nejsou nic, čeho bychom se měli děsit. Chápu, že se lidé obávají rizika, že ztratí svůj životní standard, který mají; člověk se obecně nerad vzdává toho, nač je zvyklý. Nemyslím si ale, že je správné za každou cenu hájit podobu světa ve stávající podobě. Z historického nadhledu mi změna přijde normální.