„Nikdo ho nebere vážně,“ řekl ParlamentnímListům.cz o vztahu evropských politiků k dosluhující hlavě českého státu.

Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro polský týdeník kritizuje Evropsku unii, opět zmínil ubývání svobody, oslabování národních států a předávání rozhodovací moci od volených a následně kontrolovaných politiků k nadnárodním organizacím, které žijí bez kontaktu s občanem. Sdílíte tyto obavy?

My jsme jako Česká republika součástí Evropské unie a máme veškeré možnosti poměry v Evropské unii ovlivňovat. A domnívám se, že je velkou chybou Václava Klause, že místo toho, aby se snažil demokratizovat Evropskou unii, tak napadá celý její integrační proces. A neuvědomuje si, že pokud by se Evropská unie rozpadla na jednotlivé státy, tak žádný z těchto států by nedokázal v globální soutěži samostatně obstát.

Český prezident prohlásil, že přijetí Lisabonské smlouvy způsobilo v Evropě nezanedbatelnou změnu, která posílila pozici „velkých unijních hráčů“, a proto proti ní bojoval. Má pravdu, dochází k omezování vlivu malých států?

Co bych vyčítal Lisabonské smlouvě, tak to, že je to pouze polovičatý krok k demokratickému uspořádání Evropy, ale přesto jde o krok pozitivním směrem. Co nás odsouvá na okraj a činí nás bezvýznamnými, jsou právě euroskeptické postoje Václava Klause, protože tyto postoje v Evropě znamenají, že k integračnímu procesu v Evropě nemáme co říci.

Mluvil jste o polovičatém kroku, co by měl být podle vás celý krok?

Euroskeptici a ti, co blokují demokratizační vývoj v Evropě, udržují současný neblahý stav, kdy příliš moci mají byrokratické struktury a různé zákulisní dohody. To, co dnes Evropa potřebuje, je transparentní demokracie, kdy z voleb do Evropského parlamentu je odvozena evropská vláda a kdy jednotlivé členské státy mají zcela rovnoprávné postavení. Dnes tomu tak úplně není, protože převládá velmi komplikovaná rozhodovací struktura, akceneschopnost evropských orgánů. Evropská unie by měla vystupovat na světové scéně jako jednotný celek se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a s vnitřním trhem, který není přeregulovaný.

Václav Klaus má v poslední době zvláštní potřebu vymezovat se vůči svému předchůdci Václavu Havlovi. Řekl, že Václav Havel a jeho specifická ideologie, kterou nazval havlismem, byl absolutně jiný svět. Trh prý nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to prý spíš ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Souhlasíte s Klausovým názorem, že šlo u Václava Havla o „extrémní levičáctví“?

Václav Klaus má obdivuhodný talent zcela překrucovat myšlenky druhých lidí a zároveň postrádá klasické vzdělání, které by ho varovalo před tím používat přirovnání k jakobínům. Protože jestli někdo zastával jakobínská stanoviska, tak to byl především Václav Klaus svým odporem vůči občanské společnosti. Jednou z prvních věcí, kterou jakobíni v průběhu francouzské revoluce prosadili, byl zákaz občanské společnosti tak, aby atomizovali společnost do jednotlivců, kteří se dají snadněji ovládat. Václav Klaus se vymezuje vůči Václavu Havlovi také proto, že Václav Havel byl originální myslitel, který přicházel s novými myšlenkami, zatímco Václav Klaus podobně jako někteří zelení politici je spíš zastáncem recyklace myšlenek. Sám nedokázal přijít s žádnou novou myšlenkou, kterou už před ním někdo neřekl nebo nenapsal.

Dosluhující prezident srovnává také Havlův kosmopolitismus se svou „důvěrou ve stát, ve kterém žijeme“. Myslíte si, že Václav Klaus je větší vlastenec, než byl jeho předchůdce?

Václav Klaus mluví jako autentický nacionalista. Je ale třeba dodat, že v době, kdy měl svůj nacionalismus možnost skutečně efektivně projevit a vystoupit proti okupaci Československa sovětskými vojsky, tak zarytě mlčel. Zatímco Václav Havel vystupoval svobodně a veřejně.

Na otázku polského týdeníku, jestli je potřebné na poválečné dekrety prezidenta Beneše nahlížet jako na porušení lidských práv a zda se bylo možné vysídlení Němců vyhnout, Václav Klaus prohlásil, že „zpochybnění Benešových dekretů v prezidentské kampani jedním z kandidátů považuje za skandální a ničím neomluvitelné“. Jasně tím prý tento kandidát demonstroval, že není autentickým Čechem. Kdo podle vás zneužil téma Benešových dekretů v prezidentské kampani?

O nějakém zneužití Benešových dekretů lze mluvit pouze ze strany tábora Zemanovců. Nikoli ze strany Karla Schwarzenberga, který řekl, že Benešovy dekrety se rušit nebudou, že to považuje za odbytou záležitost. To, že někdo jeho neobratné vyjádření zneužil v kampani, je druhá věc. Myšlení Václava Klause je velmi nekonzistentní. Jako ekonom vystupuje jako zastánce radikálního individualismu a v politice hovoří jako zastánce kolektivistického nacionalismu. Jak tyto dvě věci chce dát dohromady, nám dosud nevysvětlil. A jeho přihlašování ke konzervativním hodnotám je čistě pragmatická účelová záležitost. Ale se skutečným konzervativismem, jak je chápán právě v anglosaském světě, má pramálo společného.

Český prezident kritizoval i polského premiéra, protože byl prý daleko větším obhájcem eura, než kterýkoli z prezidentů či premiérů zemí, které euro dávno mají. „Pousmál jsem se, proč už ho tedy ve své zemi dávno nezavedl. Nebo to byla jen snaha zalíbit se velkým unijním hráčům?“ odpověděl Václav Klaus na otázku, jestli má dnes ještě smysl přijímat společnou evropskou měnu. Má Klaus právo poučovat všechny ostatní?

Václav Klaus vůči polským představitelům vyjadřuje svoji averzi zejména proto, že se jim podařilo stát se v Evropě silnými partnery v evropské diskusi, zejména zásluhou polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který dokázal vystoupit v pravý okamžik a získat Polsku silnou pozici. Václavu Klausovi se nikdy nic podobného nepodařilo. Nikdo ho nebere vážně.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.