Jak vnímáte současnou energetickou krizi. Různí se názory, kdo za ni vlastně může a jak se bude vyvíjet situace dál. Jak to vidíte vy?

Zdražení energií o 30 až 60 procent předvídali někteří experti už před deseti lety v korelaci s avizovaným zavíráním německých atomových a uhelných elektráren.

Je to souběh několika faktorů. Například otázky klimatu nebo faktu, že během doby covidu se spotřeba energie jednoduše zvýšila atd. Podle mého názoru nás zásadní zdražování čeká v tom nadcházejícím roce.

Vy jste členem státní energetické komise. Co se tam vůbec za takovéto kritické situace odehrává? Co se tam řeší?

Například to, že ČR vyrábí poměrně levnou energii, jejíž část z různých objektivních kapacitních či transportních důvodů nemůžeme vyvézt. Ale za tuto lacinou elektřinu potom ve výsledku platíme evropské ceny. Ta cena energií u nás je přitom pouze částečně daná evropskými energetickými úřady, ale z nikoliv nepodstatné části je rovněž navýšená vinou nejrůznějších zákazů a nařízení, jež jsou domácího původu.

Zatím jste nezmínil ten slavný Green Deal, tedy zelený úděl. Jsme obětí bruselské ekoliberální politiky?

Já jsem přesvědčen, že jsme spíše obětí vlastních předpisů a vlastní neochoty zasáhnout ve prospěch zákona.

Evropský regulační úřad (ERU) je momentálně jedinou organizací, která by měla chránit zájmy zákazníků, ale přitom vidíme, že to je jenom zbožné přání, protože tento úkol ERU prostě neplní.

Německo má teď „zelenou vládu“ a v podstatě se drží svých cílů ohledně drastického snížení emisí. Nestáhnou nás Němci tímto svým pochybným závazkem také ekonomicky dolů?

Určitě to je ve hře, například se bojíme, že tím, jak se Německo stane důležitým distributorem ruského plynu (díky projektu Nord Stream 2), Němci nám budou prodávat ruský plyn i s německou přirážkou. Příští rok pocítíme ten pravý šok z toho, že právě Německo spotřebuje podstatnou část veškeré dosažitelné evropské energie. Jak tvrdí například američtí či ruští energetici, celá Evropa spěje do krize, která může trvat až osm let.