Přes tři miliony nakažených a přes dvě stě tisíc mrtvých po celém světě v důsledku pandemie koronaviru. Lze na tuto událost nahlížet jinak než optikou těchto hrozivých čísel?

Samozřejmě že ano − střízlivý pohled totiž říká, že například apokalyptické zprávy z Itálie byly nafouknuté tím, že se do „úmrtnosti“ tohoto koronaviru započítala všechna úmrtí, přičemž těch z jiných příčin bylo násobně mnohem více. Také bylo zamlčeno, že tamní zdravotnictví kolabovalo už v letech 2012–2013 při obyčejné chřipce. A v této pandemii bylo méně obětí než na chřipku a jiné respirační onemocnění loni a předloni.

Považujete tedy šířící se nákazu pro toto období za vcelku obvyklou, která se dá přirovnat k podobným typu SARS, ptačí či prasečí chřipky, které se také do světa začaly šířit z Asie?

Zásadní rozdíl je v tom, že uvedené virové nemoci se nepřenášely z člověka na člověka. Ale už tehdy si média nacvičovala „apokalyptické zpravodajství“. A tak stvořila současnou monstrózní zavádějící kampaň, vždyť bulvár ví, že „smrt prodává“, a dnes už těžko oddělit i původně seriózní média od bulváru. Přitom se zamlčuje, že chřipkové onemocnění se už staletí vrací cyklicky každý rok na jaře, že pandemické verze tohoto cyklického jevu, které se zjevují přibližně jednou za desetiletí, nejsou ničím novým ani senzačním, že drtivá většina obětí nezemře na virovou infekci samotnou, ale na chronické nemoci, které měly už před tím. Tento jev znali už naši předkové a popsali to příslovím, které se na Slovensku rýmuje „Marec, poberaj sa starec“.