Jak hodnotíte éru prvního českého prezidenta Václava Havla?
Hodnotil jsem osobnost prvního prezidenta jedné ze dvou banánových republik, které po Československu zbyly, již vícekráte. Kdysi kvalitní dramatik, který poněkud vyčpěl. Bohužel vždy nekvalitní politik, který spolu se svou sektou přicmrndávačů působil opravdu absurdně. Jako filozof též za mnoho nestál. Byl impotentní bůžek, vrchol mytologie režimu rozkrádání národního majetku a sociální genocidy. Havel je zodpovědný za obelhávání národa řečmi o nestrašení nezaměstnaností, vylepšování socialismu, apod. Lhal věrný instrukcí svých nadřízených od začátku do konce. I jeho megalomanský pohřeb s prázdnou rakví byl další ze série podvodů, podobně jako průvod za katafalkem složený z příslušníků ministerstva vnitra.
Následující roky daly pouze za pravdu předchozí obžalobě. Jsem rád, že přes snahy o vyvolání umělé hysterie, je tento národ ve své většině poctivých lidí, k této osobě lhostejný. Nikoli nenávist, ale lhostejnost je to, co by si vpravdě zasloužil. Za dvě desetiletí nehorázného úpadku jsou pohnutky blízké pohrdání naprosto na místě. Jsou mezi námi ještě lidé, kteří si nechtějí přiznat, že žili ve lži. Chtějí raději umřít v iluzích. Iluze o Havlovi a jeho éře jsou nebezpečným nalháváním si a velmi negativním příkladem budoucím generacím.
Více rozhovorů ZDE
Havel přitom nepotřebuje nějakou dehonestaci, i když kapitalistický ráj budí v řadě lidí prudké emoce. Nejde přece o to jej dehonestovat, jde o to ho střízlivě zhodnotit. Zdehonestoval se svou činností sám. Jakkoliv jej hájit, omlouvat, zbožňovat nebo připitoměle uctívat znamená pokračovat v absurdním divadle, které snad už mělo svou derniéru. Ne všechna divadelní šmíra si toho však povšimla.
V souvislosti s nedávným výročím jeho úmrtí a blížící se prezidentskou volbou se hovoří o tom, kdo by byl nejvhodnějším nástupcem Václava Havla. Kdo ze stávajících kandidátů je vaším favoritem a proč?
Tato republika nepotřebuje nástupce figurek, maňásků různých velmocí nebo nadnárodních korporací. Tento národ jako sůl potřebuje osobnost, které z něj vyšla, neizolovala se od něj a která plně prosazuje jeho práva, suverenitu a chápe jeho potřeby. Prostě člověk, který planě nefilozofuje o ničem, člověk, který nespadá do kultu „slušnosti“, která není ničím jiným než kultem slabošství a pokrytectví. Jsou státy, které měly a mají štěstí na silné osobnosti v prezidentském úřadu. Dle výčtu kandidátů my toto štěstí mít na následující období nebudeme a co se týče vzpomenutí jména absurdního dramatika – ani jsme v tomto případě neměli.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka