Je už načase uvolňovat vládní zákazy a omezení, která v České republice s novým koronavirem souvisejí? I vzhledem k ekonomice, kterou situace těžce zasahuje?

Myslím si, že je ten čas už skoro nejvyšší, protože mnozí lidé, kteří – ale teď nemluvím o starých a nemocných, ale o relativně zdravých do šedesáti let – jsou zbytečně vystrašení, přičemž fakta hovoří jasně. Lidí, kteří skutečně na koronavirus zemřou, je velmi málo a téměř vždy je to spojeno s přidruženým onemocněním. Takže jsem přesvědčen, že není možné zastavit ekonomiku této země ve strachu před koronavirem. Jsem pro postupné uvolňování opatření. Vyplatilo se mít roušky, mít odstupy a dodržovat hygienická opatření, a jak se ukazuje, a já tu zkušenost mám, protože jsem v práci ve velkém týmu lidí každý den, tak tady se nikdo nenakazil. Ani ve fabrikách – zdravý zdravého nenakazí. Určitě je dobře postupně uvolňovat ekonomiku.

Určitě víte o výroku náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který řekl, že bychom potřebovali populaci trochu promořit nákazou s tím, že na věc změnil názor. Pokud se prý podaří ošetřit skupinu rizikových osob, zbytek populace by měl být chorobě vystaven s tím, že část populace se už nyní stejně promořuje. Jeho slova vyvolala velkou vlnu diskusí a reakcí. Co si o tom myslíte?

Jsem přesvědčen, že jestliže to řekne profesor epidemiologie, a tento názor má i více epidemiologů, těch, již obor studují, lidí, kteří se dívají aktivně do jiných států, jak to u nich probíhá, tak to prostě musíme brát vážně. Jedna ze základních epidemiologických pouček říká, a já nejsem student medicíny, že epidemie neodchází, dokud jí neprojde více než 60 procent lidí. A mnozí u nás stále žijí v obláčku, že se tomu můžeme jednoduše vyhnout. Ano, mohli bychom se tomu vyhnout, ale to by musela existovat vakcinace, ale vakcinace znamená, že oslabenou formu nemoci do sebe dostaneme stejně a vytvoříme si protilátky.

Takže jsem přesvědčen, že jeho názor musíme brát vážně – jen bychom, což asi umíme, měli vytvořit modely, na základě kterých začne společnost ekonomicky fungovat. Zároveň dochází k pomalému promořování – tedy drtivá většina projde nákazou s lehkými příznaky. Největší problém a vrásky mně osobně dělají domovy důchodců a ochrana těchto ohrožených lidí.

Nicméně se ukazuje, že premiér Andrej Babiš s ministrem vnitra Janem Hamáčkem v tomto názoru s Prymulou nesouhlasí. Jak najít správné řešení, když je podle vás třeba poslouchat odborníky, kterým Prymula jako epidemiolog je, ale přitom s ním nesouhlasí předseda vlády a také šéf krizového štábu?

Galileo Galilei také něco vyslovil a mnozí s tím nesouhlasili, ale země je holt kulatá. To tak je a nic s tím nenaděláme. Jako politik může nesouhlasit s lecčím. Bohužel u nás se stává, že strach, který mnohé lidi ovládá, a já se jim nedivím, protože dívají-li se na záběry ze světa, tak jsou z toho vystrašení – ale ten strach je potom vede k nucení svých politiků, aby jim zajistili jistotu, že se nikdy nenakazí. A mnozí politici jsou schopni to slíbit, ačkoliv to nemůže být pravda. Všiml jsem si na cestách po krajích a při řešení situace a krizových plánů, že před čtrnácti dny v sobotu nebylo na cestách živáčka a lidé nebyli vidět, a přitom také bylo hezké počasí. Tuto sobotu a neděli jsem viděl davy lidí, kteří chodí po lese a prostě to nevydrží. Už se přesvědčují z čísel, že například ve Zlínském kraji jsou přes dvě stovky nakažených, z toho nikdo nezemřel, vyléčili se i devadesátiletí nakažení a vlastně na ventilátoru z titulu koronaviru nebyl ani jeden. Vždy šlo o přidružená onemocnění a na ventilátoru jsou tak dva nebo tři. Když tyto zprávy slyší mladí lidé, tak si řeknou, že se nakazit klidně mohou, protože to takové drama není. Nevydrží sedět doma a nechodit do přírody.