Proč vlastně písnička Pražská mešita před 20 lety vznikla?

Před dvaceti lety jako doprovodná písnička k jednomu zábavnému klipu v naší Čundrcountry show. Kočovný beduiín má v poušti rande s děvčetem, chce učinit nezbytnou hygienu, má na to jen jednu čutoru s vodou, a tak vymýšlí, v jakém pořadí si co umýt. Čili jasně žadný politický podtext. Vy byste tam snad nějaký našla? Nedivil bych se. V žádné z mých pěti set písniček nebyl – a co si jich lidi našli!

Tušil jste tehdy, že by mohla být aktuální znovu po dvaceti letech?

Pro mne aktuální není, pro někoho asi bude. Když už začnu svůj text po téhle stránce zkoumat, spíše vyznívá jako výsměch české xenofobii. Ale ani to jsem tenkrát neměl opravdu na mysli. Pamatuji si jen, že jsem vycházel od rýmu „mešita–ješita“.

Zpíváte, že Čech je ješita a nechce v Praze mešitu a škodí sám sobě. Domníváte se, že to i s odstupem času odráží současnou náladu s imigrací?

Vypočítal jsem, na jak velkou plochu by se vešlo veškeré lidstvo – těch asi sedm miliard lidí – kdybychom se všichni postavili vedle sebe s tím, že by měl každý pro sebe jeden metr čtvereční. Tipněte si! Neuhodnete. Těch sedm miliard by se vešlo na plochu Středočeského kraje. To je na globusu mikrotečka, která je viditelná jen přes lupu. Tak co řešíte? A dokonce jsem vypočítal, že bychom se všichni vešli jenom do Prahy – ale pod podmínkou, že by všichni Indové seděli Číňanům na zádech. Nejsem si jistý, jestli by Číňané souhlasili.