Huml: Zhovadilost a bordel. Dávám EU rok, maximálně dva. Strach. Z Paříže je Istanbul, dvakrát-třikrát do měsíce někdo vyletí do luftu. Každý přistěhovalec vás existenčně ohrožuje...

01.08.2016 15:55 | Zprávy

ROZHOVOR „Máme si zvykat, že menšina má větší práva než většina? Máme si zvykat, že dvakrát-třikrát do měsíce někde vyletí do luftu autobus, vlak, vjede náklaďák do davu? Mám se bát o svou rodinu, když jde na nákupy nebo když jedeme na dovolenou k moři?“ ptá se poslanec ČSSD Stanislav Huml.

Huml: Zhovadilost a bordel. Dávám EU rok, maximálně dva. Strach. Z Paříže je Istanbul, dvakrát-třikrát do měsíce někdo vyletí do luftu. Každý přistěhovalec vás existenčně ohrožuje...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Huml

Expert ODS na školství Václav Klaus mladší v reakci na sérii vražedných útoků muslimských imigrantů v EU napsal: „Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme.“ Co si o tom myslíte?

Je to radikální postoj, na který možná dojde. Doba je těhotná neřešenými problémy .

Co si myslíte o puči v Turecku? Karel Schwarzenberg varuje, že se Erdogan může vyjevit jako spojenec Putina…

Turecko se stává islámskou republikou. Odvolávat soudce a zavádět trest smrti nesvědčí o nástupu právního státu. Z prezidenta se stává diktátor. Karel Schwarzenberg vidí Putina za každým sloupem. Pustit je do EU nelze z jiných důvodů. Trest smrti a čistky v opozici, stíhání novinářů, podpora IS...

V souvislosti s Brexitem, ale také třeba s úspěchy Donalda Trumpa v republikánských primárkách či Norberta Hofera v Rakousku se hovoří o tom, že lidé ztrácí důvěru ve stávající politické uspořádání a elity. Považují je za změkčilé, politicky korektní ve vztahu k imigraci, řešící podružnosti (sňatky homosexuálů a podobně) místo řešení ekonomických či bezpečnostních otázek. Co se stalo s politickými, mediálními a akademickými elitami, že se jim lidé smějí?

Vnímám to podobně a je mi to líto. Politická strana má být čitelná, srozumitelná a s korektním chováním. Po krachu veverek bych nevěřil, že je možný úspěch strany, která je opět nečitelná a viditelně jde o podnikatelský projekt jednoho muže. Na kauze Čapí hnízdo je vidět, jak vážně bere boj s korupcí. Stejně jako Bárta se i Babiš vzdává svého platu – jsou to drobné těch víc jak 120 tisíc korun měsíčně – protože to nemá zapotřebí. No nemá. Zisky jeho firem v době po volbách narostly násobně více jeho platu. Když pak poslouchám souboje Kalousek – Babiš, musím se skřípěním zubů souhlasit s Kalouskem.

Kolosální střet zájmů, neumětelské řízení rezortů, arogance a stále dokola obviňování, že „všici kradnú“. Za Čapí hnízdo měl být z vlády vyhozen. A že jsme změkčilí a politicky korektní k imigraci, řešíme nesmysly jako homosexualitu? Ano, jsme. Nazývat věci pravým jménem je těžké. Podívejte, jaká reakce byla ze strany novinářů na Pavlínu Nytrovou a její vcelku rozumný projev s jednou drobnou chybou. A lidé se nesmějí, lidé už ztrácejí trpělivost. 

Zajímavé jsou některé voličské přesuny podpory. Pro Brexit byli lidé volící normálně levici, Marine Le Penovou začínají podporovat dělníci. Co se to stalo s běžnou levicí, že přestala uspokojovat potřeby svého evropského voliče?

Jarda Foldyna volá po návratu ke kořenům. Svět se ale změnil. Levice musí podporovat zaměstnance. Zákoník práce byl za poslední léta vykostěn. Agentury práce a vršení zaměstnaneckých poměrů dělají ze zaměstnanců s nejnižší (minimální) mzdou novodobé otroky. Jsou firmy, kde si dovolenou musí napracovat! Chápete to? Učitelé mají pracovní poměr na dobu určitou, aby jim nemuseli platit prázdniny. Policisté 150 neplacených hodin ročně. Minimální mzda nejnižší v Evropě. Utíkají zdravotní sestry, doktoři z nemocnic. O tyto lidi se musí levice postarat. Za ně se bít s podnikateli. Jim vytvářet klima, kdy za práci dostanou zaplaceno. A v neposlední řadě rodiny, zejména tam, kde jsou děti. Mám tři vnuky a jak se stát dnes stará o matky je ostuda. Napravujeme Drábkovy vylomeniny, ale na můj vkus pomalu. Strašně pomalu.

V rámci Brexitu, ale i v rámci rakouských voleb se ukázalo zajímavé rozdělení: mladí proti starším, venkované proti městům, chudší proti bohatším. Ti bohatší, kosmopolitnější, žijící ve městě jsou pro uprchlíky, pro EU a podobně, ti druzí opačně. Čím to podle vás je?

Mladí dnes rezignovali na stáří. Říkají – důchodu se nedožijeme, chceme vše teď. Názory, proč máme z našich daní platit důchodce, patří k velmi častým. I to je důsledek reformy, kdy do důchodu má nejmladší generace odejít až v sedmdesáti letech. Je třeba tu nesmyslnou právní zhovadilost utnout. Chtěl bych vidět 69letého chirurga, řidiče autobusu, kohokoliv. Protestoval jsem, když se norma schvalovala. Bylo nám to houby platné. Multikulti vnímají bohatší lidé jinak než chudí. Pokud bydlíte ve čtvrti, kde funguje placená ochranka, využíváte služeb těch dovezených levných pracovních sil, jste spokojeni. Když máte v bordelu žít, je to jiný level.  Každý přistěhovalec vás existenčně ohrožuje. Nabízí se za méně peněz, deformuje to trh práce. Britové pak nerozlišují odkud naplavenina přišla.

Očekáváte, že z EU vystoupí další státy? Marine Le Penová může vyhrát ve Francii, Nizozemci jsou euroskeptičtí, Dánové, Rakušané... V Itálii roste odpor k euru...

Dávám Evropské unii rok, maximálně dva. To byl pokus o vtip. Ovšem ne nereálný. Máme si zvykat, že z Paříže bude Istanbul? Máme si zvykat, že menšina má větší práva než většina? Máme si zvykat, že dvakrát-třikrát do měsíce někde vyletí do luftu autobus, vlak, vjede náklaďák do davu? Mám se bát o svou rodinu, když jde na nákupy nebo když jedeme na dovolenou k moři? Jsem politicky korektní. Musím však přiznat, že toleruji jen ty plaváčky, kteří sem přicházejí z důvodu ohrožení života a jsou připraveni plně respektovat náš právní řád a naši kulturu. Ve zkratce se dá říct – naše zem, naše pravidla. Komu se to nelíbí, nemá tady co dělat a musí jít jinam. Chci málo? 

V rámci varšavského summitu NATO jasně zaznělo, že jakkoliv Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska, je třeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek. Je to správné rozhodnutí? A správné množství? Moc, nebo málo? Z Moskvy zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších, stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?

Myslím, že jde o zbytečnou eskalaci napětí. Vojensky je počet nevýznamný. Skoro to vytváří dojem, že cizí armáda je na území oněch států zvána z obav před vlastním obyvatelstvem. V roce 1968 k nám také tanky nepřijely pro obavy z útoku ze západu, ale uklidnit Čechy. Nezapomeňme, že v Pobaltí existují obyvatelé 2. kategorie, takzvaní neobčané, bez pasu a možnosti získat práci ve státní správě, a to vše jen proto, že jsou to menšiny nemluvící jazykem většiny. Evropský parlament vydal usnesení, že jde o nepřijatelnou diskriminaci a nic se nezměnilo.

Rusko může být hrozba v momentě, kdy těmto menšinám začne někdo ubližovat. Jde o etnické Rusy. Dodnes tam žili v klidu. Armáda je z klidu může jen vyvést. Není to správné rozhodnutí. Menšiny mají mít stejná práva jako většina a pak nehrozí konflikt. Ostatně na Ukrajině občanská válka začala stejně – vydáním zákona o jediném úředním jazyce. A pak vyjely tanky. Ze západu směrem na východ. Kaliningradská oblast je území Ruské federace a reakce je předvídatelná. Ostatně reakce na radar v Rumunsku na sebe nenechala dlouho čekat a vyzbrojují Krym. Souhlasím s naším prezidentem Zemanem. Rakety s atomovými hlavicemi lze vypustit jen jednou. Jednat se má stále.  

Do jaké míry potřebujeme Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž, tedy riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem, v Afghánistánu stále není vyřešeno Taliban, problémy jsou v Africe. Jak v jednotlivých ,,segmentech“ bojovat a kde Rusy potřebujeme?

Rusko je z části evropský stát, velký trh, se zdrojem surovin. V Sýrii předvedlo, že je i technicky vybaveno. Stále deklarují, že s terorismem mají zkušenosti a nabízejí svou pomoc. Proč ji odmítat.

Lidovky.cz přišly s poměrně průlomovým článkem, který temně naznačuje, že zatímco EU se rozpadá, úspěšně probíhá prohlubování vztahů mezi Ruskem a Čínou a jejich okolím. Z článku je cítit značná nervozita a je zakončen varováním: „Brexit tak vposledku povede k rozšiřování vlivu ‚eurasijské integrace‘, totiž rodící se mocenské osy Moskva–Peking, na západ. Při zkušenostech z posledních dvou let si není těžké představit dobu, kdy bude i Česko stát v měnícím se domácím i geopolitickém rozložení sil před zásadní volbou. Člověk se bojí pomyslet, nakolik je tato země na takový osudový moment připravena.“ Cítíte ten strach, že by Česko mohlo změnit geopolitický směr? Lidé typu Jakuba Jandy říkají, že Miloš Zeman nás může do pár let vytrhnout z euroatlantického tábora... Hrozí to? A bylo by to špatně?

Strach cítím z vývoje v Turecku. Stává se z něj islámská republika, která dává sbohem sekulárnímu státu. Prezident získává obrovskou moc, potlačuje opozici, novináře, nejnověji i moc soudní – vyhozeno bylo tři tisíce soudců. Jak se zachová ve vztahu k EU, jak se máme chovat my k němu? Může významně ovlivnit dění v celém regionu. Vnímám již delší dobu nebezpečí pro náš prostor z jihu, nikoliv z východu.

Někteří analytici si všímají postoje Německa. Nejenže předvádí smířlivý postoj vůči Rusku a Číně, ale rovněž si v klidu buduje produktovod Nord Stream 2. Lze to chápat jaké zradu západních zájmů? Padají dokonce úvahy o případné mocenské ose Peking–Moskva–Berlín, do které bychom byli samozřejmě zataženi i my... A do jaké míry se v nejbližších desítkách let naplní zatím rýsující se rozložení sil USA/ Evropa (podepřeno TTIP) vs. Čína/Rusko?

Politika EU a Německa není totéž. Jak jde o zisky, národní ekonomiku, jdou mnohdy politické cíle EU tak trochu stranou. Jakmile vyklidí jeden stát trh, okamžitě se na něj při první příležitosti zaměří žraloci, kteří neberou ohledy. To bylo a bude. Velmi bych uvítal, kdybychom byli schopni prosazovat české firmy, podporovat zboží vyrobené v regionu, tedy doma.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Vedeme podle vás s Ruskem hybridní válku?

A proč vlastně tento stát podle všeho nedokáže dostatečně bránit hybridním útokům a třeba ruské propagandě se zde dost daří?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala čeká na Brusel, jaký výkon dovolí Dukovanům? Krása soptí: Zásah do naší suverenity

0:01 Fiala čeká na Brusel, jaký výkon dovolí Dukovanům? Krása soptí: Zásah do naší suverenity

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Postupně se v Bruselu vybudoval moloch, který má tendenci ovládat občany v jednot…