V únoru došlo k meziročnímu růstu cen o 2 %. Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou a je nejníže od roku 2018. Stalo se – slovy jednoho ekonoma – období vysoké inflace minulostí a můžeme se nyní zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst? Nebo s tímto statistickým údajem pracujete ve svých úvahách jinak?

Víte, takto řečeno – „inflace se stala minulostí“ – to vypadá velmi černobíle: Inflace je zlá a už nikdy nebude, neinflace je dobrá a už to tak zůstane. Svět je ale mnohem plastičtější.

V historii se stále střídají období vyšší a nižší inflace, přičemž za obdobími vyšší inflace většinou stojí centrální banky. I tentokrát za vysokou inflací stojí hlavně centrální banky s jejich tiskem peněz, ale nejen ony. Vedle nich se na inflaci podepsaly i vlády s jejich zadlužováním a s jejich zelenou politikou. Všechny tyto tři příčiny se složily.

Teď sice centrální banka zabrala a inflaci zkrotila, ale stalo se tak navzdory vládě, která dál provádí svou proinflační politiku – dál se zadlužuje. A dál razí zelenou ideologii. Neboli, na chvíli sice inflace zkrocená je, ale za cenu zpomaleného hospodářského růstu. A pokud centrální banka poleví a sníží úrokové sazby, čímž podpoří hospodářský růst, inflace se zase vrátí, protože zelené nesmysly zůstávají a vláda se dál zadlužuje. Takže si můžeme vybrat – inflace, nebo mizerný růst? To už nezní tak optimisticky, že?

Další skokový nárůst hodnoty zaznamenala ve středu nejznámější kryptoměna na světě, bitcoin prolomil pomyslnou hranici 73 tisíc dolarů (1,7 milionu korun) za jedinou virtuální minci. Za poslední týden tak posílil bezmála o 200.000 Kč. Následně sice došlo ke korekci, ale co žene jeho cenu tak vzhůru, když Evropská centrální banka varuje, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová?