Jako jeden z pouhých sedmi českých europoslanců jste při schvalování Usnesení Evropského parlamentu k pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících hlasoval proti. Proč jste se tak rozhodl?

Všechny podobné dokumenty hovoří jen o ochraně práv uprchlíků a migrantů. Nikde není ani slovo o nějaké ochraně práv místního obyvatelstva, pro které usnadňování migrace, či dokonce vybízení k ní představuje dlouhou řadu problémů. Od laciné konkurence na trhu práce přes nutnost skládat se na sociální dávky pro ty, kteří nepracují, až po problémy s kriminalitou migrantů, které jsou většinou politiků i médií programově přehlíženy. Já jsem byl zvolen do Evropského parlamentu za Čechy, Moraváky a Slezany, kteří mi dali svůj hlas. Nebyl jsem do něj zvolen ani za uprchlíky, ani za migranty. Hájím zájmy těch, kdo mne zvolili. Není v tom žádný politický kalkul, za necelých čtrnáct měsíců v Bruselu definitivně končím.

I když to usnesení podle vás chrání jen migranty a na místní obyvatelstvo zapomíná, devět českých europoslanců v čele se Stanislavem Polčákem či budoucím ministrem zahraničí Miroslavem Pochem hlasovali pro. Co mělo být záměrem tohoto dokumentu a v čem je tak důležitý, že se o něm v této podobě muselo na půdě Evropského parlamentu hlasovat?

Oficiálně má podpora migračních toků „pomoci při dosahování udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu a také ve snížení nerovnosti v jednotlivých státech a mezi nimi“. Jako sociolog vím, že to je naprostý nesmysl. Skutečným cílem podobných dokumentů je zbavit národní státy kontroly nad tím, kdo bude jejich zemí procházet a kdo se v ní usadí. Státy tak nebudou moci ovlivňovat složení své vlastní populace, čímž přijdou o poslední zbytky svojí suverenity. Nadále pak o nich budou rozhodovat už jen ti, kdo budou řídit migrační toky. Nevím přesně, kdo to bude. Vím jen to, že nebude nikým volen. Všechny ty řeči o demokracii si pak můžeme strčit za klobouk.