Jaké jsou Vaše pocity z toho, že jste obdržel z rukou Miloše Zemana ocenění za Vaši práci? Prožíváte nějakou satisfakci za období, v kterém jste se nesměl novinářské-rozhlasové práci věnovat?
Samozřejmě, že mi to ocenění udělalo radost. Ale největší radost jsem měl vždy z názorů mých synů a dnes také už dospělých vnuků, že jsem se zachoval jako novinář a chlap v srpnu 68. I když jsem si pak v kouři kotelny 18 let ničil plíce, což mi podlomilo zdraví. Se současným panem prezidentem se známe už dlouho, až z husákovské éry. Je to velký svéráz se sloní pamětí, ale názorově se taky rozcházíme. To nám ani jednomu – aspoň doufám – ale nevadí.
V souvislosti s udělováním vyznamenání se každoročně objevují pochybnosti nad některými osobnostmi, které poukazují na jistou kontroverzi v jejich chování, třeba již před mnoha lety. Nebylo tomu jinak ani letos. Jak na tyto projevy nahlížíte? Je správné či plnění jejich role, aby média, bez znalostí okolností, které třeba dotyčného přivedly k určitému typu chování, tyto lidi pranýřovala či znevěrohodňovala?
Odpovím trochu jinak. Po sametové revoluci jsem byl vyzván, abych se stal ředitelem ještě tehdy Československého rozhlasu. Odmítl jsem s poukazem, že nemám žaludek na to, abych se pustil do kádrování. Berte to tedy i nyní jako mou odpověď na vaši otázku…
Přiznám se, že jsem něco podobného čekala…Nemohu se vás však nezeptat na to, co hýbe současnou Evropou již řadu měsíců - a to uprchlickou krizi. Domníváte se, že bude schopná Evropská unie ustát ten obrovský tlak i z řad obyčejných občanů, který si vysloužila za svoji laxnost a možná až zvláštní nečinnost?
Upřímně: V Evropě je přes půl miliardy lidí. Takže by jeden dva miliony běženců (technicky i prakticky) snesla. Ale snesla by to jako obrovsky těžkou zátěž. Multikulturalismus nikde nefunguje (pokud – pro relativní homogennost společnosti nevyvraždíte Indiány, jako to udělaly ještě mladé USA) – a vlny uprchlíků jsou nepřijatelné. Evropská unie selhala, protože nemá žádnou perspektivní bezpečnostní strategii. Opírání se o NATO je hluboká historická chyba – DNES.
Proti Sovětskému svazu Severoatlantická aliance (NATO) splnila svoji roli, teď by se však Evropa měla opírat o vnitřní síly. A ne se nechat zatahovat doprostřed Asie v nevyhratelných válkách s tamním středověkem.
Existuje v tuto chvíli pro nejbližší roky pro Evropu nějaké účinné řešení tohoto exodu? Nebo je už pozdě a pravdu mají spíše ty katastrofičtější vize budoucnosti?
Na to se zeptejte moudrých v Bruselu. Mne by neposlechli.
Domníváte se, že se něčím zásadním v tomto ohledu třeba naše česká vláda od jiných evropských zemí liší?
Bohužel, my rovněž nemáme reálnou bezpečnostní strategii. O tom by se dala napsat kniha. V interview to nestačím vysvětlit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová