Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.),  Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12)  Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila,Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Uplynul rok od událostí na kyjevském náměstí Nezávislosti, od pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Když se podíváte zpět, co podle Vás měla udělat v kontextu situace na Ukrajině Evropská unie jinak a co hodnotíte jako správný krok?

Nerad se vyjadřuji k tragikomickým situacím. Můj názor určitě není kompatibilní s názory ČSSD a vůbec oficiálními názory České republiky. Nechci se k tomu vyjadřovat, protože jde o tragikomickou událost a Evropská unie hraje tragickou a zároveň komickou roli. Kdysi jsem v rozhovoru pro váš server řekl, že tohle je záležitost, ve které se bude bavit Ruská federace se Spojenými státy. A Evropská unie? No, co si budeme povídat… Mimochodem v MF Dnes píší, že na Ukrajinu dodáváme zbraně. Je mi z toho špatně. Je mi strašně moc líto lidí, kteří zahynuli, a těchto lidí je podle německých zpráv kolem 50 tisíc. Je to obrovská tragédie. 

Udrží se příměří?

Věřím tomu. Obě strany jsou samy zaskočené tím, kam se problém dostal. 

Zaznívá také, že na Ukrajině se bojuje o Evropu…

Tyhle láskopravdařské fráze neberte vážně. Když slyším bojovníka Štětinu nebo tu prapodivnou bývalou ministryni, jak se potácejí mezi deseti lidmi na Václavském náměstí, to nemůžete brát vážně a tito lidé nemohou být nikým bráni vážně. Jsou to lidé političtí, ale ekonomicky nevzdělaní. Hraje se o sféry vlivu a znovu říkám, že vše si budou řešit Spojené státy s Ruskou federací. Zapomínáme malinko i na to, že Čínská lidová republika se jasně postavila za Ruskou federaci. Každopádně zprávy, které dostáváme o celém problému, tvoří asi 20 procent toho, co se v zákulisí děje. My se díváme na předscénu, ale hlavní scéna událostí, veškerá jednání, běží 24 hodin denně a o nich nevíme nic. To samé o Řecku atd. Díky obrovské svobodě slova víme pendrek. 

Jak vnímáte názory, že by měly být na Ukrajinu dodány moderní zbraně proto, aby bylo udrženo příměří?

Je to nesmysl. Souhlasím v tomto s ministrem zahraničních věcí i s prezidentem a nakonec i s premiérem, kteří říkají: čím více tam budeme posílat zbraní, tím bude konflikt déle hořet. Je to přidávání střelného prachu do požáru. Chce to vodu, mokrý hadr na hlavu a stáhnout se do svých pozic.

Bývalý polský prezident Lech Walesa uvedl v televizi TVN24: „Musíme být s to klást odpor jakékoli formě agrese Moskvy. V případě ohrožení Polska, jako první požádám o dobrou zbraň a budu střílet.“ Co Vy na to?

Poláci samozřejmě hledají místo na světě, v Evropě a chtějí se stát hlavou Slovanstva, hlavou východní Evropy. Konečně si říkají: „My budeme velcí.“ Já si ale vzpomínám na to, co se dělo na Ostravsku, když nás obsadili Němci, a proto doporučuji: „Věřme sami sobě.“ Polsko si hraje svou hru. Osud polského národa je velmi tragický a v některých věcech se jim nedivím, ale připadá mi, že hrají silněji, než by měli.

Blíží se sjezd ČSSD a s ním i čas na hodnocení pozice sociální demokracie. Jak aktuální stav vnímáte? Zároveň je hodně diskutovanou otázkou také skutečnost, že premiér Bohuslav Sobotka nepozval prezidenta Miloše Zemana. V této souvislosti zaznívají hlasy, že by ČSSD měla prezidenta chránit a nenechat ho špinit. Co si o tom myslíte?

Samozřejmě, měli bychom ho chránit, byl to náš kandidát. Je to logické. Zároveň se ale projevuje i věčný rozpor v sociální demokracii, rozdělení na zemanovce a nezemanovce. Silné osobnosti to mají vždy v životě těžké. Prezidenta by měla ČSSD bránit a nejen ona i média by měla trošku ubrat ve své nenávisti. Marná sláva, vždyť ho lidé zvolili. Podstata je v tom, že pražské kavárny najednou zjistily, že jsou porazitelné, že když dojde k plebiscitu, vždy prohrají. Z toho plyne veškerý vztek.

Zarazilo mě, když Sobotka rozhodl, že zvát prezidenta nebude. O pozvání prezidenta se totiž na žádném grémiu nebo v orgánech strany nehovořilo, šlo pouze o rozhodnutí Sobotky. Vzpomínám si, když jsem byl na sjezdu a přijel tam ultrapravicový prezident Klaus. Prezident by měl být od vítězné a vládnoucí strany pozván. Je to slušnost. 

ČSSD je vyplašená z Babiše, před sjezdem a možná i z voleb, které by mohly přijít. Strana bojuje o život a kašle na vše ostatní. Základ je, aby se tato koalice udržela do konce volebního období. Když kolem začíná zmatek, v České republice musí existovat stabilita. To je základ budoucnosti této země.