Zemědělství v České republice i Evropě obecně je v ohrožení. Důvodem je i obchodní dohoda Evropské unie se společenstvím Mercosur, které sdružuje státy Latinské Ameriky.
Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
Jakým dalším problémům naši zemědělci čelí? Na to ve studiu ParlamentníchListů.cz odpovídal bývalý prezident Agrární komory ČR a podnikatel v zemědělství a potravinářství Zdeněk Jandejsek.
Jandejsek má zemědělství v genech. Jeho rodina obhospodařuje polnosti a věnuje se péči o hospodářská zvířata už po několik staletí. „Nic jiného než zemědělství jsem nikdy nedělal, nic jiného neumím, ale v těchto oborech jsem prožil hodně, takže myslím, že o tom mohu mluvit,“ uvádí v úvodu pořadu Rozhovory PL.
Vrací se k protestům českých zemědělců z minulých let, jejichž smysl nemusela část populace vzhledem k přístupu mainstreamových médií plně chápat. „V posledních letech dochází ke krokům, které by mohly vést k tomu, že v naší zemi zemědělství a potravinářství nebude, což ve výsledku slouží globálním finančním skupinám, které ovládají obrovský finanční kapitál. Česko je v očích těchto skupin určeno k tomu, aby uvolnilo trh a vytvořilo prostor. Chtěli jsme dát najevo, že pokud lidé nebudou mít k dispozici domácí potraviny, které jsou pod obrovskou kontrolou, tak nevíme, v jaké kvalitě jsou potraviny, které se k nám valí ze zahraničí. U našich českých potravin víme, v jakém jsou stavu a co jíme. Přece chceme vědět, jak potraviny působí a nepůsobí na zdraví nás a našich dětí a vnoučat,“ konstatuje exšéf Agrární komory.
Prospěl Otakar Foltýn svou činností ve funkci vládního zmocněnce premiéru Fialovi?Anketa
„Na některých potravinách je napsáno v EU, ale ve skutečnosti je původ těch výrobků v Africe nebo Asii a vozí to sem třeba Holanďané. Prostřednictvím protestů jsme chtěli ukázat na to, že je rozumné podporovat domácí zemědělce,“ zdůrazňuje Zdeněk Jandejsek.
Kdyby podle jeho slov došlo ke zrušení všech dotací i na úrovni Evropské unie, ukázalo by se, že čeští zemědělci jsou schopni potraviny vyrobit kvalitně a levně. Jenže jsme v rámci EU země druhé kategorie a kolonie. Jedinou zemí, která se ve východní Evropě v rámci zemědělství udržela, je Polsko, které si vydobylo lepší podmínky. Všechny ostatní státy včetně nás byly vytlačeny na okraj,“ podotýká.
Podstatné je, že ve chvíli, kdy by české zemědělské podniky začaly krachovat, údajné řešení v podobě zvýšeného dovozu ze zahraničí není řešení, protože v tu chvíli budeme plně závislí na cizích producentech, kteří budou moci nasadit mnohem vyšší ceny.
Česká soběstačnost v potravinách podle Jandejska není problémem, stačí chtít. „Nastavit podmínky tak, aby zemědělci chtěli vyrábět. Dosavadní podmínky jsou naopak nastaveny tak, aby vyrábět nechtěli, aby z oboru odcházeli, a aby se uvolnilo místo pro ty, kteří sem chtějí dovážet,“ odhaluje.
V době, kdy čeští zemědělci protestovali v hlavním městě se svými traktory, v rámci televizní debaty vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že viděl spoustu nových a drahých traktorů, takže na tom prý zemědělci nemohou být tak špatně. Problém je v tom, že tyto stroje si české podniky kupují na úvěr. Velké stroje potřebují kvůli nedostatku lidí, kteří v dnešní době v zemědělství pracují a díky nim zvládnou svá pole včas obhospodařit. „Zemědělci rozumí svému oboru a podle toho si kupují traktory. Jinak by těžko mohli zajistit výrobu. Z hlediska produktivity práce a nákladů na výrobu je výhodnější pracovat s velkým traktorem. Nemůžeme to přece dělat jinak, než jak se dnes hospodaří jinde ve světě. To máme pole okopávat motykou?“ ptá se.
„Sebrali část podpory podnikům, které hospodaří na půdě o rozloze nad 150 hektarů a tyto peníze rozdělili tam, co mají pod 150 hektarů jako údajnou kompenzaci za to, že jsou malí. Nemám nic proti tomu principu, ale mám hodně proti tomu, že jim dali 23 procent, když jinde okolo nás je to 8 nebo 10 procent. My jsme jediný stát, kde se to provedlo tak, že se část peněz sebrala těm, kteří reálně vyrábějí. V praxi to znamená, že podniky, kterým se část peněz vzala, dostávají základní podporu nějakých 1700–1900 na hektar a naproti tomu těm malým dělá základní podpora až 10 000 korun na hektar. Pro střední podniky, které nemají živočišnou výrobu, to znamená, že jsou v podstatě na kolenou. Minulý rok byli na nule a dnes budou ve ztrátě. Výsledek je takový, že tyto podniky skupují třeba lidé, kteří si nahrabali na energetické krizi,“ popisuje Zdeněk Jandejsek.
Co s takovými podniky bude dál? Budou přeprodány zahraničnímu kapitálu. „Tím se dostaneme do roku 1620 a půda bude v držení cizinců. Všechny státy v EU, Německo, Francie, Itálie, Španělsko a další mají zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, což znamená, že se k jejich půdě nedostane nikdo ze zahraničí, ale ani nikdo z jejich domácích zemí, pokud na té půdě nehodlá hospodařit. Jen u nás se půda nechrání, přitom je to národní bohatství. Když už nemáte nic, máte aspoň půdu, na které můžeme produkovat jídlo. Naše vláda ale pracuje proti zájmům našich lidí,“ kritizuje otevřeně.
„Malých zemědělců, kteří něco produkují, je hrozně malé procento. Velká část těch malých reálně nic moc nevyrábí a jen dostanou od státu peníze za to, že na svých polích zmulčují trávu, která tam zůstane ležet a nic z toho není,“ shrnuje.
Problému dlouhodobě čelí i ovocnáři, kteří podle Jandejska vyprodukují kilogram jablek za 13 korun, ale řetězce jim zaplatí 8 korun za kilo, což je pro producenty obrovská ztráta. To vede k likvidaci českých sadů a poklesu soběstačnosti naší země i v tomto odvětví. Velice podobná situace je podle jeho slov v zemědělství prakticky ve všem. „Na vládních postech by měli sedět lidé, kteří problematiku znají,“ podotýká.
Psali jsme:
„V každém oboru platí, že pokud se v tržbách dostanete cenově pod výrobní náklady, dá se to nějakou dobu vydržet. Půl roku nebo rok je to snesitelné, ale nemůže takový stav trvat celé roky. Například u mléka byla v minulosti zhruba po dva roky výkupní cena mezi 6–8 korunami za litr, ale náklady na výrobu litru mléka byly 9-10 korun. Jak dlouho vydržíte? Chvilku, ale když to trvá dlouho, má nastoupit stát, aby zasáhl,“ je přesvědčen Zdeněk Jandejsek.
Navíc platí, že zemědělci si neurčují ceny, za které své produkty prodávají. Ceny jsou jim fakticky nadiktovány a oni buď mohou prodat, anebo nikoli. Pokud neprodají vůbec, není to pochopitelně řešení. Jiný trh, kde by své výrobky mohli uplatnit, nemají. „Takhle to funguje u všech zemědělských komodit. Zpravidla jde o komodity, které nemůžete dlouhodobě skladovat a čekat, až bude výkupní cena lepší. Jde o výrobky, které se rychle kazí, čehož obchodníci využívají a tlačí ceny dolů. Zemědělské podniky se kvůli tomu dostávají do ekonomických problémů a mnohé z nich končí. Nedává smysl, aby podniky, které vyrábějí kvalitně a v adekvátním množství na hektar například, měly ekonomické problémy. Normální v podnikání je, že ekonomické problémy má ten, kdo vyrábí špatně, nebo málo nebo to neumí. Ale to není většina zemědělců, ti za své ekonomické problémy nemohou,“ vysvětluje Jandejsek těžkou situaci českých producentů potravin.
„Kdyby Česká republika měla stejné podmínky ve vstupech, tedy kdyby tu nebyla třikrát dražší energie než třeba v Maďarsku atd., ceny potravin by zde byly někde úplně jinde. Problém je také v tom, že dotace ve starých zemích EU dělají zhruba 60 procent ceny potravin. U nás je to do 30 procent. Takže kdyby naši zemědělci měli stejnou podporu jako ti ve starých zemích Evropské unie, byly by tady potraviny o 30 procent levnější. Jinde mají několikanásobně větší národní dotace a dvojnásobně vyšší unijní dotace a zároveň s nimi jsme na jednom trhu. Kdyby dotace nebyly žádné, u nás budou potraviny zkrátka levnější,“ vysvětluje bývalý šéf Agrární komory.
Fotogalerie: - Protesty zemědělců v Praze nebudou
Jak je možné, že němečtí, francouzští a další zemědělci dostávají dotace v přepočtu na jeden hektar násobně vyšší než čeští zemědělci a zároveň působí na jednom trhu EU? Podle Zdeňka Jandejska jde o záměr. „Staré členské země EU potřebují pro svoje zemědělce odbyt u nás a je v jejich zájmu, aby se u nás produkce potravin snižovala. Je to jednoznačné. Když jsme do EU vstupovali, říkali nám, že do deseti let budou podmínky všech zemědělců srovnané. To se nestalo. A za 20 let tu nebyla ani jedna vláda, která by otevřela přístupové dohody a požadovala zlepšení podmínek. Zase jsme u toho, že nám vládnou nekompetentní lidé, kteří neslouží svému lidu. My je z našich daní platíme a našim zájmům mají sloužit, ale to se neděje,“ říká otevřeně v pořadu Rozhovory PL.
Nabízí se otázka, jak dlouho čeští zemědělci vydrží fungovat za takto nevýhodných a nerovných podmínek. „Zájem unijního vedení je, aby se u nás v Česku nevyrábělo nic,“ dává Jandejsek jednoznačnou odpověď.
Brusel však podle něho chce také to, aby svou produkci potravin snížily i staré členské státy. Důvod? „Green Deal říká, že se sníží produkční zemědělství o 25–30 procent. Zemědělství EU bylo přebytkové 12 procenty, takže když to sníží o 30, bude nám chybět 18 procent potravin. A to je ten Mercosur,“ naráží na dohodu EU se zeměmi Latinské Ameriky.
„Evropské automobilky se domnívají, že budou mít v zemích jako Brazílie, Argentina a dalších odbyt pro svoje auta a sem se naopak dovezou potraviny. Jak to bude v reálu? Žádní čeští zemědělci ani potravináři nic z Mercosuru dovážet nebudou. Budou to dovážet obrovské globální firmy. Ty tam za levno potraviny budou nakupovat a za draho je prodávat v Evropě. Když to dospěje do situace, kdy už tady nikdo moc potraviny dělat nebude, mohou si zvýšit ceny dle libosti. Dokud zde bude existovat česká konkurence, ceny tohoto dovozu dají dolů, aby všechny zlikvidovali a pak to půjde nahoru,“ prognózuje Zdeněk Jandejsek.
Demonstruje to na příkladu růží, které se dnes už v Česku prakticky ve velkém nepěstují. „V letech 1990 jsme tu prodávali české růže za 7 korun za kus a Holanďani zde ty svoje prodávali za 5 korun, aby zlikvidovali českou konkurenci. Během dvou roků to naši producenti růží vzdali a dneska se tady růže prodávají za 100–130 korun kus. Takhle se to vyvine v potravinách, pokud tomu nezabráníme,“ varuje Jandejsek.
„Často slyšíme, jak je v EU všechno špatně, ale špatní jsou hlavně naši zástupci, které tam máme. Všechno odkývají a se vším souhlasí. Jsou bezohlední a za statisíce měsíčně, které v Bruselu berou, se na zájmy českých lidí vykašlou. Green Deal je podvod na celé Evropě, který od stolu vymyslel Timmermans, s uhlíkovou stopou, která s realitou nemá nic společného,“ dodává Zdeněk Jandejsek pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte obsah článku?
autor: Radim Panenka
ruský medvěd
