Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, s okamžitou platností ukončila činnost a jako důvod uvedla přetrvávající extrémní růst velkoobchodních cen energií na burze. Neobstál tento dodavatel elektřiny a zemního plyn pro zhruba 900 tisíc zákazníků v tuzemsku „pouze“ kvůli tomu, že cena obou dodávaných komodit je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce, nebo jeho pád způsobila neprozřetelná obchodní politika, jak uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý? Nebo šlo dokonce o neseriózní společnost, jak po jejím konci na Slovensku i v Česku hovořily tamní i místní politické špičky?

Bohemia Energy zkrachovala proto, že nakupovala plyn výhradně na burze, kde se ceny mění každý den. To je ta neprozřetelná obchodní politika. Právě tyto ceny nastoupaly dvojnásobně až trojnásobně v roce 2021 proti cenám obvyklým v předchozích letech. Při 900 tisících odběratelích by ztráty mohly dosáhnout i miliardy korun za rok. V minulých letech bylo možné mírné nárůsty ceny plynu nebo jeho kolísání promítat do cen na odběratele. V roce 2021 už to několikanásobné zvýšení cen promítat do cen pro odběratele nebylo možné, i zvýšení ceny o 100 procent vyvolalo logicky dramatickou reakci odběratelů.

Nejedná se z tohoto pohledu o neseriózní společnost, menších obchodníků se stejnou obchodní strategií jsou desítky. Řešením bylo skladovat plyn v zásobnících povinně nebo vyhradit na úrovni státu jeden zásobník pouze pro krytí podobných rizik. Cenová rizika ošetřily firmy jako například Innogy uzavřením dlouhodobých smluv na nákup plynu, kde se cena mění pomalu.

Jak byste kvantifikoval hlavní faktory prudkého zdražování energie v Evropě i ve světě? Co především energii na burze tak dramaticky zdražuje?

Faktorů je více. Dotace elektřiny na straně výroby i spotřeby, zpřísňování emisních limitů a zvyšování cen emisních povolenek, odstavování uhelných a jaderných elektráren, kolísavost a nízká účinnost fotovoltaických a větrných elektráren spojená s vyrovnáváním výpadků z uhelných elektráren, opravy a omezování těžby u plynárenských producentů, vysoké ceny LNG z USA, zbytečné oddalování provozu plynovodu Nord Stream 2 i nárůst globální poptávky po energiích. Negativní vlivy se objevovaly vždy, ale nikdy ne v takové kumulaci v krátkém časovém úseku, jako tomu je zejména ve druhém pololetí 2021.

Jak se na zdražování energií podílí růst cen emisních povolenek, jejichž cena letos poprvé od jejich zavedení v roce 2005 překročila 60 eur (přes 1 500 Kč) za tunu? A je reálné stanovit jejich horní hranice, jak se chystal v rámci EU projednat dosluhující premiér Andrej Babiš? Odkázal přitom na studii Evropské komise z loňského roku, která uváděla, že cena povolenek v roce 2025 měla být 26 eur, v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. Ale už dnes se obchodují za 60 eur.

Evropská unie snižování cen povolenek nepřipustí, aspoň ne výrazné. S výjimkou Německa nemají členské státy EU15 – země, které vstoupily do EU před rokem 2004 – vysokou spotřebu uhlí. Vysoká cena povolenek stimuluje nárůst spotřeby obnovitelných zdrojů energie, což je hlavní cíl Evropské unie. Nikoliv snižování emisí, zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je hlavní cíl EU, to je velký rozdíl. Výroba elektřiny z fotovoltaických a větrných elektráren ke snižování emisí nepřispívá, viz příklad našich západních sousedů.