Situace, která nastala v Polsku po explozi rakety, je podle něj jednoznačná: „Podle všech údajů, včetně Spojených států amerických, Severoatlantické aliance a dalších došlo k tomu, že na území polské země doletěla ukrajinská raketa protiletadlového systému S300. Šlo o jednu z prvních verzí vyrobenou nejpozději kolem roku 1985 a explodovala bezprostředně před skladem zemědělských produktů a údajně také amonných hnojiv nedaleko jedné polské vesnice (Przewodów, pozn. red.) po nárazu do valníku traktoru. To jsou fakta. Řeči o dvou a více raketách jsou nesmysly, protože zde byl jediný kráter, o čemž svědčí letecké snímky, které se dostaly i mimo vojenskou síť. Jednoznačně to ukazuje, že raketa nemohla být vypálena odjinud, než z ukrajinského území,“ řekl. Štefec považuje za největší problém, že raketa neměla důvod letět tímto směrem. Uvedl, že v té době se v okolí nepohybovaly žádné ruské střely, které by mohly evokovat odpálení rakety jako obranného prostředku. Doplnil, že zmíněná raketa má dostřel 45 kilometrů a padla šest kilometrů hluboko na polské území, takže musela být odpálena ze vzdálenosti maximálně 40 kilometrů od hranic s Polskem.
Dále upozornil, že rakety jsou po celé dráze letu vedeny řídícím radiolokátorem a teprve úplně na konci se navádí na cíl. „V momentě, kdy je přepnuta do režimu samonavedení, se hlavice po odpálení za normálních okolností nachází v režimu, že pokud mine cíl a nastane nebezpečí, že vletí na území jiného státu - což tady hrozilo vzhledem ke směru rakety, tak se zajistí. To znamená, že ani při dopadu na zem neexploduje. Kdežto tato hlavice byla odjištěná, takže i v případě dopadu na zem by zcela prokazatelně explodovala. To jsou další fakta. Otázkou je, jak to všechno bylo, co vedlo k odpálení rakety a je to na vyšetřování,“ vysvětlil vojenský expert s tím, že tento případ má podobně zamlžené pozadí jako zničení plynovodů Nord Stream I a II.
Amatérismus lidí, co si hrají na politiky
Vyděsily ho pak první reakce českých politiků, kdy ještě nebylo jasné, co se stalo, a to z mnoha různých důvodů. „Jako člověka, který se zabývá bezpečností a pozorně sleduje zahraniční politiku, je na celém dění nejhorší, že se otevřeně ukázal amatérismus lidí, kteří si hrají na politiky v České republice. To, co dělají a provedli, nemůže udělat politik, ale pouze naprostý amatér. To, že se jim říká ministr zahraničí nebo ministr obrany, je katastrofální, protože to může mít dalekosáhlé dopady na celou Českou republiku a všechny občany. Ti lidé si neuvědomují, co činí a pokud to činí pod nějakými vlastními představami, je to ještě podstatně větší katastrofa než na nátlak někoho z venku,“ vytkl politikům pětikoalice.
Zásadní problém má s tím, že okamžitě obvinili Rusko, přitom měli počkat, jak se událost a informace vyvinou. „Okamžitě rozezněly válečné bubny a táhlo se na Rusa, aniž by kdokoliv zauvažoval nebo došlo k analýze. To, že to vadí mně, není směrodatné, ale z mého pohledu je zásadní, že to vůbec nevadí premiérovi této země (Petr Fiala, ODS, pozn. red.). Nijak se k tomu nevyjádřil ani vrchní velitel armády prezident Miloš Zeman. To je kritický moment, kdy se domnívám, že Česká republika jako stát zaniká, jak řekl Klaus (Václav, bývalý prezident, pozn. red.), protože nemá v čele lidi, kteří by byli schopni ho jakýmkoliv způsobem vést a zajistit stabilitu,“ zauvažoval Jaroslav Štefec.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová