Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

02.06.2019 16:31 | Zprávy

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Záměr České národní banky zařadit čínskou měnu jüan mezi rezervní měny považuje Markéta Šichtařová za ještě hloupější a méně prozíravé rozhodnutí než dlouhodobé intervence, které toho napáchaly mnoho zlého. Výsledky voleb do Evropského parlamentu podle analytičky ukázaly, že novým evropským náboženstvím se stává ekologický aktivismus. Pokud tento myšlenkový směr ještě zesílí, bude to pro Evropu dobrovolná ekonomická sebevražda.

Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Během debaty o rozšíření EET pro drobné podnikatele si vzal ve Sněmovně slovo Václav Klaus s tím, že daně by měly být nízké a jednoduché pro všechny. Oznámil, že až v září začnou fungovat odborné komise jeho nové parlamentní strany, tak navrhnou, aby živnostníci do jednoho milionu korun neplatili žádné daně, neboť výběr těchto daní stojí více peněz, než kolik se vybere. A je prý mnohem lepší, když peníze mají lidé a nemá je vláda. Co této úvaze, která viditelně cílí na určitou voličskou skupinu, říkáte z pohledu ekonoma? Jsou namístě obavy, že zrušení daňové povinnosti pro živnostníky by v daňovém systému vytvořilo prostor pro obrovské daňové optimalizace?

Z pohledu ekonoma nemohu namítnout ani ťuk, protože pravda je následující: Zcela nepochybně jsou v našem daňovém systému některé daně, které dělají víc škody než užitku. Typicky jde o daně, které jsou placené v malých částkách, tudíž mají vysoké náklady spojené se svou agendou, ale malý výtěžek. A do této kategorie patří taky EET pro nejmenší podnikatele. Nikdo nikdy ještě definitivně neprokázal, že EET má skutečně pro státní kasu výtěžnost – Ministerstvo financí sice uvádí své odhady, nakolik EET přispělo k výběru daně, zdůrazňuji: odhady, ale proti tomu stojí jiné odhady, které se domnívají, že toto navýšení není důsledkem EET, nýbrž jen důsledkem navýšení dynamiky hospodářského růstu. A i kdyby bylo možné prokázat, že celý efekt jde na vrub EET, jeho výsledky by nebyly tak výrazné, jaké naděje do něj byly vkládány. A čím víc se bude EET rozšiřovat směrem k menším a menším rybám, tím bude efekt menší a spornější.

Transformované penzijní fondy, v nichž bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků, klientům loni „vydělaly“ v průměru 0,7 procenta, ale žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Transformované fondy sice garantují nezáporné zhodnocení, ale neztrácejí tak trochu smysl, když střadatele a budoucího penzistu vlastně rok co rok „ochuzují“? Nebo jaká je jejich výhoda?

To je od fondů pěkná přesmyčka označit nominální růst o 0,7 procenta za „výdělek“, když reálně fondy svým klientům přinesly ztrátu. To je přesně ten efekt, před kterým jsme varovali, když jsme v době, kdy se rozhodovalo o tom, zda spoření ve fondech bude povinné, s manželem Vladimírem Pikorou varovali, že to je strašně nebezpečná hra, protože fondy budou ztrátové. Takže povinné spoření v nich by prostě bylo další formou „zdanění“ majetku, aniž by ovšem přineslo ono kýžené zabezpečení na stáří. Kdyby totiž stejné peníze, jaké lidé investovali do fondů, investovali třeba do hromadění fyzických aktiv, dnes by měli nejspíš výsledky lepší.

Při svém nedávném zasedání se důchodová komise shodla, že třetí pilíř spoření na stáří není efektivní a měl by se upravit. Na červnové jednání připraví Ministerstvo práce podle své šéfky Jany Maláčové „konkrétní scénář řešení“. Co byste těm, co nad ním budou dumat, poradila? A jak se vám zamlouvá nápad Tomáše Martínka z Pirátské strany, aby stát zřídil Národní fond, ručil za vklady do jejich plné výše a navíc by výnosy měly pokrýt aspoň inflaci?

Národní fond je pitomost. Je to z kategorie poručíme větu, dešti. Je to pouhá proklamace, která postrádá návod, jak by asi stát měl zařídit takové a makové výnosy, když ani soukromé fondy, které k tomu mají mnohem vyšší kvalifikaci než státní úředníci, to neumí. Navíc brzy bychom se dostali do stavu, kdy zadlužení státu bude už tak velké, že pokušení politiků sáhnout na tyto peníze by přesáhlo všechny meze a jednoho pěkného dne, třeba za dvacet let,  by patrně peníze zestátnili, tedy ukradli…

Třetí pilíř není a nebude funkční, dokud budou probíhat socialistické experimenty typu nulové úrokové sazby. Ty totiž vychylují z normálu ceny cenných papírů, které pak nemohou nést rozumné výnosy. Světová ekonomika je už od roku 2008 až příliš v nerovnováze na to, aby se na výnosy důchodových fondů dalo dlouhodobě spoléhat.

Jediným řešením českých důchodů tedy je – a to říkám již aspoň deset let – spolehnutí na průběžný systém v kombinaci s úpravou jeho parametrů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„To už rovnou mohli chválit soudruha prezidenta.“ Vyoral a angažovaná otázka z AZ kvízu

16:32 „To už rovnou mohli chválit soudruha prezidenta.“ Vyoral a angažovaná otázka z AZ kvízu

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - Komentátor se věnoval „moderní“ otázce v populární soutěži AZ kví…