Je dobře, že Staroměstské náměstí opět zdobí mariánský sloup? A jaký význam může mít pro dnešní dobu?
Pokud odhlédnu od významu sloupu z hlediska umění, urbanistiky a v neposlední řadě víry, vidím v jeho vztyčení právě v současné době ohromnou symboliku. Byl emotivně stržen v roce 1918, ovšem nebyl jedinou obětí slepých vášní ve jménu pokroku. V prvních poválečných letech davy strhávaly desítky soch svatého Jana Nepomuckého, útočilo se na kříže či mariánské sochy. Z dobového tisku se dočítáme například o útocích v Kladně či Slánsku. Myslím, že situaci nejlépe popsal Jaroslav Stránský v Lidových novinách před Vánocemi roku 1938: Mariánský sloup na Staroměstském náměstí nepovalila česká svoboda, ale rakouská nesvoboda, nepoučený hněv nevolníků, kteří se za válečnou a politickou porážku národa mstili krásnému kameni, protože jim symbolizoval tu porážku i duchovní násilí, a ne památku Bohorodičky.
Jen pět dní po stržení sloupu, 8. listopadu 1918, ve stejném listu anonymní autor upozorňoval, že sloup není symbolem pobělohorské situace, ba ani triumfalismu. Správně k tomu uvádí: Tam vede falešné heslo ulice, nečelí-li se mu včas.
Právě v tom spočívá smysl sloupu pro všechny, nejen pro nás, katolíky, a nejen pro nás, Čechy. Dnešní doba opět více boří, než tvoří. Každá nová socha je podrobena nesmlouvavé kritice a vášním, zároveň však ve světě pozorujeme útoky na sochy a památníky. Jen od počátku letošního roku byly zničeny, poškozeny, odstraněny nebo deponovány stovky soch: více než tři desítky Kryštofů Kolumbů, socha Krista na Floridě, busta generála Granta, sochy Jeffersona, Willsona či Roosevelta, u nás deponování sochy maršála Koněva či poničení sochy Winstona Churchilla. Znovuobnovení mariánského sloupu právě v době ničení a plenění tak má velký symbolický význam.
Kolem obnovy mariánského sloupu se strhla debata kvůli podpisům. Původně bylo plánováno umístit do něj pamětní listinu, kterou podepsala kromě prezidenta Miloše Zemana a jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka i Jana Bobošíková a vy. Nakonec však starosta Prahy 1 Petr Hejma rozhodl, že se obnova nesmí stát předmětem malicherných politických sporů, a měl by být vložen dokument s podpisem jeho, kardinála Duky a sochaře Petra Váni. Je to tak správně?
Ti, kdo útočili na mariánský sloup prostřednictvím pamětní listiny, ignorují, že ji mohl podepsat doslova kdokoli, ať už na arcibiskupství, anebo později v augustiniánském opatství. Z tohoto úhlu pohledu je mnohem důležitější spíše to, kdo listinu nepodepsal a okázale se tak distancoval od symbolu svornosti a jednoty.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová