Máme za sebou další oslavu 17. listopadu. Prezident republiky se letos veřejných akcí nezúčastnil, což mu mnozí vyčítají. Hlava státu by prý v takto významný den měla veřejně promluvit… Jak tyto názory vnímáte?

17. listopad je především svátkem občanů. Bez nich by totalita v roce 1989 neskončila. A proto je dobře, že ve státní svátek promlouvali hlavně studenti, široká veřejnost. Politici jim sváteční den popravdě jen kazili.

Nehraje prezidentova neúčast na akcích 17. listopadu do karet jeho kritikům? Přece jen, když někteří politici odmítli přijít na Hrad na oslavy 28. října, také sklidili kritiku za to, že ignorují státní svátek…

Pan prezident, jako přímý účastník událostí celého roku 1989, projevil odvahu v době, kdy nebyla levná. Je to tedy právě naopak. Kritici pana prezidenta se opět pokusili zprivatizovat další státní svátek a znovu jim to nevyšlo. 17. listopad patří lidem, ne inženýrovi Kalouskovi nebo panu Horáčkovi, který si hraje na převtělení Václava Havla.

Na Albertově se sešly tisíce lidí, na Václavském náměstí se sešly tisíce lidí. Ve vysílání ČT studenti hovořili o tom, že opět cítí ohrožení svobody a demokracie. Co podle Vás bylo motivem takového množství lidí k účasti na včerejších akcích? Jde o správný signál, že mladým lidem není osud jejich země lhostejný, jak to někteří komentovali?

Je jedině dobře, že mladým lidem není osud země lhostejný. Pokud ale něco chtějí změnit, musí si uvědomit dvě zásadní věci. Nestačí jen demonstrovat, je třeba se zapojit do politiky a získat důvěru občanů. A neméně důležité je nestat se loutkou v rukou zkrachovalých politiků, politicky ambiciózních rektorů nebo politicky jednostranné České televize. Je třeba mít vlastní názor a za tím si stát. A snažit se o něm demokraticky přesvědčit ostatní.